Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Nechceme-li se utopit v odpadu, musíme se snažit minimalizovat jeho produkci a maximalizovat jeho využití. 

K tomu, abychom odpad mohli využít a ve spalovně či na skládce skončilo jen nutné minimum, je potřeba ho také pečlivě třídit. Zlepšení třídění může pomoci obcím v dosažení na tzv. třídící slevu. Podle nového odpadového zákona se totiž jistá část komunálního odpadu bude moci nadále ukládat na skládku za stávající cenu 500 Kč/tunu. Za tuto zvýhodněnou částku bude možné skládkovat množství odpadu, odpovídající 200 kg na obyvatele/rok v letošním roce a toto množství se bude nadále snižovat takto:

Aby obce nemusely vynakládat horentní sumy na skládkování komunálního odpadu, bude nutné snížit množství SKO ukládaného na skládku (to je koneckonců právě cílem těchto legislativních změn). Jak? Motivovat obyvatele ke snižování produkce odpadu (např. finančne – skrze systémy jako je PAYT, dále osvětou, podporou služeb jako je opravárenství, podporou znovupoužitelných obalů atd.), odpad využívat a neukládat pouze na skládku (výroba TAP, energetické využití), maximalizovat třídění a odklonit využitelné složky ze směsného odpadu.

Jak totiž ukázaly analýzy SKO v Kopřivnici a Bílovci, s tříděním a tom nejsme zdaleka tak dobře, jak to na první pohled vypadá. V obou případech by zhruba dvě třetiny odpadu v nádobách na směsný odpad mohly být vytříděny a dále využity. Podobná situace pravděpodobně bude ve většině obcí. Naprosto největší podíl tvoří bioodpad (následovaný sklem, papírem či textilem), který by místo zahnívání na skládce mohl být využit pro výrobu kompostu či bioplynu.

Bioodpad je jedním z témat, na který se zaměřujeme v našem programu pro příští volební období. Chceme podpořit produkci kvalitního kompostu, který pomůže půdě, které chybí organická hmota, a bioodpad využívat také namísto cíleně pěstované biomasy v bioplynových stanicích. 

Třídíte bioodpad nebo dokonce sami kompostujete? Pokud ne, co je pro Vás překážkou?

Jak funguje cirkulární obec? Jednu takovou jsme virtuálně založili, jmenuje se Pirátín a odpad v ní je surovinou!

Ve čtvrtek 22. 4. 2021 večer jsme spolu s kolegy Martinem Šmídou a Betty Crhovou představili naši vizi, jak by měla ideálně fungovat obec, která to s oběhovým hospodářstvím myslí vážně.  Proto jsme založili první kámen městečka Pirátína.

Shrnuli jsme si, v jakém právním rámci Pirátín musí fungovat a jaké jsou důvody pro cirkulární chování. Zamysleli jsme se nad tím, jakými způsoby se dá nakládat s odpadem, jak udělat odpadové hospodářství obce ekologické a zároveň ekonomické, a osvětlili jsme například, proč je fajn mít v obci vlastní sběrný dvůr s váhou a kompostárnu. Polemizovali jsme nad tím, jak motivovat obyvatele ke vzornému třídění odpadu. Nevyhnuli jsme se ani pojmům jako je upcyklace a downcyklace a ukázali jsme, proč a jak by měla jít radnice příkladem a snažit se fungovat v duchu principů zero waste, veřejné zakázky zadávat odpovědně k životnímu prostředí, a podporovat vzdělávací a osvětové akce pro své občany.

Narazili jsme i na problém odpadového devianta (autorem pojmu je Martin Šmída :)) – tedy tzv. Českého filutu, který se snaží vyhýbat svým povinnostem, za každou cenu zaplatit co nejméně, a na životním prostředí mu příliš nezáleží. Věříme však, že takových deviantů bude nejen v Pirátíně, ale i v dalších obcích naprostá menšina a naše společnost jako celek se bude snažit hlavně o to, aby jejich obec a příroda v ní i v širokém okolí vzkvétala, a pokud k tomu bude vůle zdola i shora, jistě se nám to začne dařit!

Zanedlouho bude spuštěn web Pirátin.cz, kde najdete nejen záznam včerejší akce, prezentaci a odpovědi na dotazy, na které se při diskuzi nedostalo, ale i další materiály, vztahující se k tématu. Časem se dozvíte také jak Pirátín funguje v dalších aspektech než je pouze odpadové hospodářství, jde totiž o obec zajímavou, moderní, a funguje v ní digitalizace i další Piráty prosazované principy.

 

Chystáte se na jarní úklid? Pojměte ho cirkulárně!

Chystáte se na jarní úklid? Pojměte ho cirkulárně!

Jaro pro mnohé z nás tradičně znamená období aktivity a, přiznejme si, také úklidu. Jednou z tradičních činností bývá uskladnění zimních bund a teplých svetrů, často spojované rovnou s protříděním šatníku. Na dně skříně pak mnohdy najdeme věci, které už nenosíme, a kterých se potřebujeme zbavit. Obzvláště děti z oblečení doslova vyrůstají před očima a každoročně je nutné jejich šatník obměňovat.

Šokující a překvapivé pro mě bylo zjištění, že za posledních 20 let se zečtyřnásobilo množství textilu, kterého se lidé zbavují. Průměrný občan “západního světa” ročně vyhodí až neuvěřitelných 38 kg oblečení (v ČR 12-20 kg)!

S tím jde ruku v roce samozřejmě také větší “spotřeba” a výroba textilu nového. Přitom zhruba tři čtvrtiny produkce textilu se odehrávají v rozvojových zemích, nejčastěji v Číně, Bangladéši, Indii a Pákistánu.

 

Proč je vysoká produkce textilu problém? 

Textilní průmysl je velmi náročný na spotřebu vody a produkuje velké množství emisí. Podle OSN je výroba oblečení a obuvi zodpovědná za 10 % emisí skleníkových plynů, což je více než všechny mezinárodní lety a lodní doprava dohromady. Pro pěstování konvenční bavlny se využívá obrovské množství pesticidů. Používaná barviva potom mohou mít také nezanedbatelný znečišťující vliv a produkce textilu, která probíhá z velké části rozvojových zemích, pak není ani šetrná k pracovníkům. Výjimkou není nedostatek ochranných pomůcek, dětská práce a nedostatečné finanční ohodnocení.

Pouhých 20-30 % oblečení je znovu využito prodejem z druhé ruky nebo darováním. Textil, ať už použitý jednou nebo vícekrát, pak většinou končí na skládce nebo ve spalovně.

Od roku 2025 bude v EU podle nařízení povinný oddělený sběr textilu. Avšak bez technologie na jeho recyklaci to v podstatě nic neřeší. V současnosti se totiž recykluje minimálně, a většinou jde o tzv. downcycling, tedy výrobu výrobků nižší kvality.

Proč ale není textil vyráběn z recyklátu textilu?

Samotná recyklace textilních vláken je obtížná, velký problém je, že se oblečení skládá velmi často z kombinace materiálů (nejčastěji bavlna plus umělá vlákna) a jejich oddělení je velmi náročné, až nemožné.

Vědci z Vídeňské univerzity se však nenechali odradit a pustili se do výzkumu vedoucímu právě k oddělení materiálů a recyklaci textilu.

Podařilo se jim vyvinout metodu, kdy za pomocí enzymů dokážou oddělit bavlnu od PET, přičemž bavlna se v tomto procesu přemění v glukózu a zbydou umělá vlákna. Ta se poté mohou přeměnit na vločky rPET a následně extrudováním zpět na textilní vlákna. Ta se následně zkombinují s bavlnou a vznikne opět látka vhodná pro výrobu textilu. Tato metoda však funguje jen na dvojsložkové látky, s vícesložkovými si zatím neporadí a stejně tak nelze využít pro vlákna, která nejdou tavit, jako například kevlar.

Do budoucna je tak třeba hledat další řešení a především klást důraz na ekodesign samotných výrobků.

Jak co nejlépe nakládat s vysloužilým textilem již nyní? 

  • Předně nedělat zbytečné nákupy, zaměřit se na kvalitu před kvantitou (v duchu principů zero waste).
  • Zajímat se o materiál oblečení a jeho původ. Existují různé certifikace, které nám mohou napovědět. Např. Fairtrade vypovídá zejména o férových a bezpečných pracovních podmínkách a částečně také o nižší ekologické stopě, neboť se při jeho výrobě např. nesmí využívat určité nebezpečné látky. Dále je vhodné upřednostňovat výrobky z biobavlny, která by měla být pěstována za minimálního využití agrochemikálií. Nejspolehlivějším certifikátem je potom GOTS – Global Organic Textile Standard, který v sobě zahrnuje jak přísnou kontrolu ekologických aspektů výroby, tak nároky sociální v duchu Fairtrade.
  • Před nákupem nového oblečení dejte přednost nákupu z druhé ruky nebo výměně. Na internetu najdeme různé platformy pro výměnu oblečení mezi lidmi nebo jeho prodej. Nalezneme zde vše od nových a značkových kousků, které majitelům nesedly či nenašli příležitost kam je nosit, přes běžné oblečení z konfekce, které opět lidé z nejrůznějších důvodů nevyužili, až po nošené, ale stále použitelné věci. Takto můžeme ušetřit nejen přírodu, ale i peněženku. Dětské oblečení lze nejen vyměňovat na různých bazárcích a mezi rodiči vzájemně, ale dnes již existují dokonce i půjčovny dětského oblečení, které vám v průběhu zvoleného časového období dodávají oblečení přesně ve velikosti dítěte a následně si ho zase odebírají, čistí a znovu půjčují. Toto řešení šetří nejen přírodu, ale především váš čas.
  • Vyřazené oblečení nevyhazujte do popelnice na směsný odpad. Pokud je v dobrém stavu, můžete ho prodat na internetu, vyměnit nebo darovat do charitního obchodu, či známým. Oblečení v horším stavu můžete potom dát do speciálních kontejnerů na textil. V ČR funguje několik provozovatelů těchto kontejnerů, někteří zřizováni charitami, jiní takto získávají oblečení na prodej v second handech. Oblečení pracovníci vytřídí, nejlepší kousky prodají/darují potřebným, horší pošlou organizacím,  které je využijí, např. na úklid do útulků pro zvířata, a zbytek pošlou na recyklaci (jde o již zmiňovaný downcycling) či do spalovny.
  • Ze starého, poničeného oblečení můžete také sami vyrobit pomůcky pro domácnost nebo je jinak kreativně využít, nejjednodušší je je rozstříhat na hadry a ty dále používat na úklid.

Zdroje:

https://imgs.waste-management-world.com/e/53_ebf8e3dd2a99fb3dc65010eda34fd8b1ef117beb.pdf

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20201208STO93327/jak-dopada-vyroba-textilu-na-zivotni-prostredi-infografika

https://www.obnovitelne.cz/clanek/1097/jak-vratit-textilni-prumysl-do-evropy-reseni-nabizi-cirkularni-ekonomika/

https://zajimej.se/proc-ma-smysl-tridit-odpad-aneb-kam-se-starym-trickem/

http://www.amwa.cz/clanky/biotextil/pruvodce-biotextilnimi-certifikaty

https://www.fairtrade.net/standard/textile

Zero waste není jen módní vlna, ale příležitost jak pomoci přírodě i celé naší planetě #1

Kdo sleduje moje aktivity v oblasti oběhového hospodářství a odpadové legislativy, ten si nejspíše všiml, že se snažím, abychom naše nakládání s odpady zefektivnili a vyprodukovaný odpad maximálně využili.

Za nejlepší odpad však považuji ten, který vůbec nevznikne. 

Minimalizaci odpadu, maximální třídění a skutečnou recyklaci se snažím prosazovat v celostátní politice, avšak zrovna co se týče snižování množství odpadu, mnoho věcí můžeme dělat i na úrovni jednotlivce. Proto jsem se rozhodl začít cyklus článků o Zero waste, což je v doslovném překladu “nulový odpad”. Jde však spíše o metodu, jak vlastní produkci odpadu systematicky snižovat (každý krok se počítá a nejde o to, snížit odpad až na nulu :)) a zároveň omezit plýtvání zdroji a surovinami.

Zero waste metodu považuji za inspirativní a myslím si, že by ji každý z nás v rámci svých možností mohl zkusit aplikovat. Kromě samotného snížení množství odpadu má pozitivní vedlejší efekt – nutí nás uvědomit si, jaké vlastně máme spotřební návyky. A to považuji za užitečné nejen z hlediska produkce odpadu.

Za zakladatelku Zero waste je považována američanka Bea Johnson, která je takovou Zero waste celebritou. Směsný odpad, který její domácnost vyprodukuje za rok, se totiž vejde do jediné zavařovací sklenice. Pro srovnání, průměrný obyvatel ČR vyprodukuje takových sklenic více než 250x více (průměr ČR je 264 kg směsného komunálního odpadu osoba/rok*)!

Na Zero waste úrovni Bey Johnson sice zdaleka nejsem, ale snažím se principy metody zohledňovat v každodenním životě. V příštích týdnech zde představím postupně jednotlivé principy a to, co na nich vidím zajímavého, jak se promítly do mého života, nebo čeho jsem si v této souvislosti všiml ve svém okolí. Zjistíte například i to, jaký je můj nejoblíbenější Zero waste princip a co o odpadu ví děti ve školkách a jejich rodiče ne.

#nejlepsiodpadjetenkterynevznikne  #zijzerowaste #spolecnezameneodpadu #serialzerowaste

František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí


Zpráva o ŽP ČR  2018 CENIA https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
V údaji o produkci SKO na osobu je kromě odpadu z domácností zahrnut i nevýrobní odpad z firem (koše na pracovištích), ovšem odpad z domácností tvoří převážnou část.

 

ZERO-WASTE: 20 tipů

Jak můžete přejít na nulový odpad? Poradíme vám dvacet jednoduchých kroků. Stačí se zamyslet nad svou každodenní činností a snadno se můžete k nulovému odpadu přiblížit.

Podle posledních statistik z roku 2016 v Evropské unii (EU) dosáhlo množství komunálního odpadu na osobu 480 kg, což bylo o 9% nižší ve srovnání s vrcholem 527 kg na osobu v roce 2002 a zhruba srovnatelné s 483 kg zaznamenanými v roce 2015.

Recyklace však není všelék. Je velmi nákladná a zdaleka ne tak ekologická jako to, co můžete udělat sami a, co je nejlepší – tedy předcházet vzniku odpadů. Předcházením vzniku odpadů se snažíte dosáhnout nulové produkce odpadů, tedy tzv. zero waste. Je to trend, je to moderní životní styl.

Mnozí blogeři a youtubeři, kteří se věnují zero waste, jsou velmi populární. Jejich články, videa či dokonce knihy čtou a sledují miliony lidí po celém světě.

Jedním ze šiřitelů ekotrendu a minimalismu je i Lauren Singerová, studentka enviromentalistiky z New Yorku, která se naučila žít „zero waste“, což znamená, že dokáže žít s téměř nulovou produkcí odpadu.

Inspirovala se Beou Johnsonovou z Kalifornie, která vede blog Zero Waste Home. Tato žena údajně dokáže vměstnat roční odpad celé své rodiny do jediné zavařovací sklenice.

Prohlédněte si 20 ekologických tipů, které jsou inspirovány lidmi určujícími trendy a nadšenci z celého světa a velmi přispívají nejen k ušetření životního prostředí, ale i vašich financí.

 

1. Mějte doma méně věcí

Chcete-li jít s dobou a moderním minimalistickým designem, který se vyznačuje prostorností a snadnou údržbou, snažte se doma držet jen věci, které opravdu potřebujete. Mnoho odpadu držíte doma zbytečně.

Nejenže budete mnohem snadněji a rychleji uklízet svou domácnost, ale mít méně věcí znamená také jich méně vyhazovat.

 

2. Nikdy nepoužívejte plastové sáčky a igelitové tašky

Stačí se projít pěšky městem, krajem lesa, či podél silnic a vidíme je všude – poletující ve vzduchu, zachycené na keřích, na zemi, ve vodě.

Plastové tašky a sáčky jsou přitom jen dalším nesmyslem, se kterým si znečišťujeme životní prostředí. V dnešní uspěchané době si ekologicky smýšlející člověk s sebou vždy nosí opakovatelně použitelnou tašku z přírodního materiálu, v níž si může odnést případný nákup.

Trendem se stávají i síťky na ovoce a zeleninu z textilního materiálu, které si umíme vyrobit i doma. Nebo si kupte biologicky odbouratelné sáčky. Jeden takový nápad zrealizovaly dvě mladé Češky. V podstatě tak produkujete nulový odpad.

 

3. Omezte nákup nového oblečení

Komerční módní trendy se rychle mění a zejména ta něžnější polovina populace utrácí pravidelně nemalé peníze na nákup nejnovějších vychytávek.

Nicméně, řekněme si na rovinu – každý z nás má doma hromadu oblečení, které vůbec nenosí a zbytečně nám zabírá místo ve skříni. Ideálním řešením je nákup kvalitních, nadčasových a dobře kombinovatelných kousků, které často najdeme i v second-handech.

O výhodě investování do kvalitních bot, které nemusíme vyhazovat o pár měsíců do smetí, se snad ani nemusíme bavit.

 

4. Skoncujte s plastovými lahvemi a jednorázovými sklenicemi

Jednou z nejjednodušších, nejekonomičtějších a pro naše zdraví prospěšných změn, které můžeme udělat, je nosit s sebou opakovaně použitelnou láhev s vodou, kterou si můžeme kdekoli doplnit.

Jednak tak dbáme o svůj pitný režim a nemusíme nakupovat nápoje v plastových obalech, které téměř vždy ihned vyhodíme.

Namísto kávy s sebou nebo z automatu si můžeme dopřát doma uvařenou kávu z uzavíratelného termohrnku, či termosky. Není nic jednoduššího, než zero waste.

 

5. Vzdejte se jídel z donášky a fastfoodů

Naučte se vařit doma a nosit si jídlo v krabičkách. Má to nespočet výhod – potěšíte sebe i svou rodinu, víte co jíte a v neposlední řadě neplníte popelnice množstvím obalů, které nelze recyklovat kvůli znečištění mastnotou.

Mnozí si stěžují, že jim vaření zabírá mnoho času. K nulovému odpadu se umíte dopracovat i tak, že využijete mnoho receptů na rychlá, zdravá a chutná jídla, jejichž příprava vám zabere maximálně půl hodinu.

Pokud nedojíte jídlo v restaurací, můžete si ho také dát zabalit do vlastní nádoby.

 

6. Změňte prostředky dentální hygieny

Při výrobě zubních kartáčků se používá několik syntetických materiálů. Jejich těla se vyrábějí zejména z polypropylenu (značka PP), často v kombinaci s pryžovými prvky a vlákny z jiného plastu – polyesteru.

Takže běžný zubní kartáček je vlastně nerecyklovatelný. Z tohoto důvodu rozběhla například iniciativa Ekovír ve spolupráci s oblíbenou značkou Curaprox ekologický projekt Kolokefka a firma se snaží vyvinout recyklovatelný kartáček.

Již dnes však lze zakoupit zubní kartáčky, které jsou vyrobeny z bambusového dřeva a jsou plně kompostovatelné. Doma si můžete vyrobit dokonce i zubní pastu, různé recepty najdete například zde.

 

7. Naučte se nakupovat potraviny bez obalů

Není žádným tajemstvím, že nejčerstvější a nejkvalitnější potraviny najdete na tržnicích a v malých obchůdcích. V takovém případě stačí jednoduše prodávajícího požádat, aby vám potraviny navážil bez plastového sáčku, případně do vašich vlastních obalů.

V poslední době lze využít i služby bezobalových obchodů. Tzv. bezodpadovou mapu se všemi obchody, kde lze nakupovat potraviny i drogerii bez obalů naleznete zde.

Mnohé z nich nabízejí i pohodlný nákup přes internet s možností zvolit si obaly, do kterých bude zboží zabaleno – ať už ekologický obal prodejny, nebo vlastní obaly, které lze zaslat poštou.

 

8. Používejte holicí strojky s vyměnitelnými žiletkami

Mezi další předměty denní hygieny, které nelze recyklovat, patří i jednorázové holicí strojky a strojky s vyměnitelnými hlavicemi. Plastové tělo v kombinaci s ocelovou žiletkou je prakticky nerozdělitelným a nerecyklovatelným odpadem.

Jednoduchým řešením je zakoupení klasické sady na holení, která vydrží dlouhá léta a náhradní žiletky do ní stojí jen pár centů.

Dnes je trendem návrat ke tradičnímu barberství v moderních salonech. Ti šikovnější používají břitvu i doma.

 

9. Vyrábějte si vlastní čistící prostředky

Dnes je trendem DYI (angl. Do It Yourself = udělej si sám). Stačí pár věcí z kuchyně, vonné oleje podle vašeho vkusu a během chvíle si dokážete vyrobit kompletní výbavu účinných čistících prostředků do celé vaší domácnosti včetně pracích prostředků.

Nejenže tak zredukujete množství odpadu na minimum, ale nevypouštíte do odpadních vod škodlivé chemikálie.

Množství návodů od univerzálního čističe ve spreji až po tablety do WC naleznete na videoportálu youtube, na stránce Dyinatural a i na mnoha českých portálech zabývajících se ekologickým životním stylem.

 

10. Nekupujte papírové ubrousky

Nepotřebovaly je naše mámy a babičky, obejdete se bez nich i vy. K utírání kuchyňské špíny můžete použít hadřík nastříhaný z obnošeného textilu, který vyperete a použijete znovu.

Na odstranění přebytečné mastnoty ze smaženého jídla lze využít například obyčejného sítka postaveného na libovolné nádobě. Velmi elegantní je stolování s textilními ubrousky.

U hygienických kapesníků je možný návrat ke klasickým, které však ne každému vyhovují. V případě toaletního papíru lze používat dražší bambusový nebo levný recyklovaný v papírovém obalu.

 

11. Naučte se zcela vyprázdnit chladničku

V mnoha domácnostech lze pozorovat neskutečné mrhání potravinami. Lidé si často nakoupí v supermarketech velké množství jídla, které nestihnou spotřebovat, či na něj v přecpané chladničce zapomenou a zkazí se jim.

Rozumné je plánovat si nákupy, jídelníček a vaření tak, abyste spotřebovali všechno, co nakoupíte. Nezapomeňte: pokud snížíte svůj odpad, snížíte i odpad, který by vznikl v obchodních řetězcích, protože ty se přizpůsobí vaší nižší spotřebě.

 

12. Vychutnejte si svůj oblíbený nápoj bez brčka

Plastová brčka jsou další zbytečností posledních desetiletí. Přitom pokud nejste například po těžkém ošetření u zubaře, tak je vůbec nepotřebujete. Požádejte obsluhu v podniku, aby vám přinesla drink bez brčka.

Pokud si už na ně opravdu potrpíte použijte brčka z přírodního materiálu. Na trhu jsou dostupné i elegantní kovové, které lze umýt a opakovaně použít.

 

13. Vytvořte si vlastní kosmetické přípravky

Stejně jako u čisticích prostředcích, i u jiné drogerie platí – ty domácí jsou levnější i mnohem zdravější. Vůni si můžete přidat podle vlastních představ, takže se nestane, že budete například vyhazovat celou tubu krému, protože vám nevyhovuje její vůně.

 

14. Buďte kreativní

Nejen výroba vašich denních potřeb a drogerie. Naučte se být kreativními tvory. Dárky balte například do novinového papíru, odkládejte stužky a používejte je znovu, nebo vyměňte za lněný provázek.

Nápadů je mnoho. Inspirujte se lidmi, kteří dokážou vyrobit krásné a praktické věci z materiálů, které by jiní vyhodili do odpadu.

 

15. Nikdy nevyhazujte biologický odpad do smetí

Minimálně polovinu námi produkovaného odpadu tvoří biologicky rozložitelný materiál, v případě vegetariánské domácnosti i 70-80%. Stále rozšířenější jsou kontejnery na bioodpad, ale ne každý má k nim přístup.

Nejjednodušší to mají lidé žijící v rodinných domech se zahradami, kde je dostatek prostoru na umístění kompostu. Nicméně v současnosti je možné kompostování i v interiéru bytu a kompostéry se mění na designové kousky. Více o vermikompostovaní a vlastní výrobě kompostéru se dočtete zde.

 

16. Nevyhazujte, opravujte

Pokazila se vám lednička, pračka, či jiný spotřebič? Nemusíte hned kupovat nový. Raději zkuste zavolat místního opraváře. Opravit se dá hodně věcí i doma. Ať už zalepit boty, vyměnit zip, či skrýt díru na oblečení nášivkou, která může mít i elegantní vzor.

Předcházejte vzniku odpadu tím, že prodloužíte jeho životnost. Zero waste se mnohokrát vyplatí i finančně. Ve Švédsku přišli s návrhem zákona, který by snížil DPH na opravu spotřebního zboží o polovinu, čímž také vytvořili množství pracovních míst a motivovali obyvatelstvo ke produkci nižšího množství odpadu. Vláda rovněž plánovala podpořit obchodování s používaným zbožím.

 

17. Využijte maximum z potravin

Mnoho lidí ve vyspělých zemích je dnes zvyklých vyhazovat kvanta jídla do odpadu. Nemusí se to však týkat toho, které se zkazilo v chladničce. Týká se to i potravinářské výroby a gastronomie.

Jak uvádí portál eatresponsibly.eu – když vyhazujeme jídlo, vyhodíme i zdroje, které jsou nezbytné pro jeho výrobu. Stačí se trochu zamyslet – pokud si namísto balených kuřecích prsou ze supermarketu koupíte v řeznictví celé kuře, můžete z něj využít například kuřecí prsa na dušení, stehna na pečení, křídla na grilování, kosti do vývaru atd. Zbytky mohou zkonzumovat domácí nebo divoká zvířata.

Pokud nespotřebujete všechno hned, jednotlivé části se dají zamrazit a použít později. Nebo z jedné dýně připravíte množství jídel a ani jadérka nemusíte vyhazovat – jsou skvělá na pečení nebo pražení.

 

18. Uklízejte po svých mazlíčcích „zero wastem“

Dnes je povinností každého majitele psa, který žije ve městě, uklízet po svém zvířeti nečistoty. I v tomto případě lze namísto plastového sáčku použít alespoň recyklované papírové či lopatku, jaká se například používá k vybírání exkrementů z kočičího WC.

Na trhu jsou dostupné i biologicky rozložitelné kapsy určené speciálně pro tento účel.

Co se týče krmiva, namísto balených kapsiček a konzerv, které nikdy neobsahují 100% masa, je jednodušší dohodnout si nákup masa pro zvířata od místního řezníka nebo z jatek, který vás vyjde mnohem levněji.

Váš miláček sice zero waste neocení, ale ani nezkritizuje.

 

19. Darujte lidem v nouzi

Ať už jde o oblečení, nebo potraviny, které nestihnete spotřebovat, například pokud náhlé musíte odcestovat. Každý z nás se denně potkává několik lidí bez domova, či žijících na hranici chudoby, a určitě i vy ve svém okolí najdete někoho, kdo by vaši pomoc ocenil.

Samozřejmě, je tu možnost darovat i přes různé nadace a občanská sdružení. Ve světě jsou stále rozšířenější i tzv. potravinové banky.

 

20. Naučte se říkat „ne“

Řekněte ne nákupům nesmyslných věcí, které vlastně ani nechcete, marketingovým tahům jakými jsou dárky ke zboží, nebo nákupu nad jistou částku.

Ne papírovým ubrouskům na toaletách, když můžete použít sušič na ruce nebo ručník, případně je jen nechat uschnout.

Řekněte ne kuchyňskému plastovému náčiní, když si ho můžete opatřit z přírodních materiálů (destičky na krájení, obracečky, kartáče na mytí, plastové nádoby).

Stačí se jen zamyslet nad tím, jaké vymoženosti moderní doby vlastně ani vůbec nepotřebujeme.

zdroj: www.prumyslovaekologie.cz