Studie společnosti Smithers: Plastů budeme spotřebovávat více, ale více se zaměříme i na recyklaci

Podle nové studie agentury Smithers celosvětová spotřeba plastového obalového materiálu letos oproti loňskému roku vzroste o 4,7 % a v letech 2021–2026 dále poroste o 3,5 % a dosáhne až na 73,1 milionu tun (v roce 2020 šlo o 54 tun). Růst spotřeby se předpokládá zejména v Asii a poptávka bude především po PP, PE a směsných plastech.

Dobrou zprávou však je, že se předpokládá také nárůst využívání rPET a to i pro potravinářské účely a také rozvoj metod a zvýšení účinnosti jak mechanické, tak i chemické recyklace. Dojde také k navýšení financování vědy a výzkumu v této oblasti a v oblasti technologií bariérových povlaků.

Zdroj: https://www.svetbaleni.cz/2021/05/21/poroste-spotreba-plastu-i-duraz-na-jejich-udrzitelnost-predpovida-analyza-smithers/?fbclid=IwAR1Qi81F0u4q14ScvcUZQgiHn8SgU66zWNeK6Qjuqo8LBFGgoc0HfrZr92w

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Nechceme-li se utopit v odpadu, musíme se snažit minimalizovat jeho produkci a maximalizovat jeho využití. 

K tomu, abychom odpad mohli využít a ve spalovně či na skládce skončilo jen nutné minimum, je potřeba ho také pečlivě třídit. Zlepšení třídění může pomoci obcím v dosažení na tzv. třídící slevu. Podle nového odpadového zákona se totiž jistá část komunálního odpadu bude moci nadále ukládat na skládku za stávající cenu 500 Kč/tunu. Za tuto zvýhodněnou částku bude možné skládkovat množství odpadu, odpovídající 200 kg na obyvatele/rok v letošním roce a toto množství se bude nadále snižovat takto:

Aby obce nemusely vynakládat horentní sumy na skládkování komunálního odpadu, bude nutné snížit množství SKO ukládaného na skládku (to je koneckonců právě cílem těchto legislativních změn). Jak? Motivovat obyvatele ke snižování produkce odpadu (např. finančne – skrze systémy jako je PAYT, dále osvětou, podporou služeb jako je opravárenství, podporou znovupoužitelných obalů atd.), odpad využívat a neukládat pouze na skládku (výroba TAP, energetické využití), maximalizovat třídění a odklonit využitelné složky ze směsného odpadu.

Jak totiž ukázaly analýzy SKO v Kopřivnici a Bílovci, s tříděním a tom nejsme zdaleka tak dobře, jak to na první pohled vypadá. V obou případech by zhruba dvě třetiny odpadu v nádobách na směsný odpad mohly být vytříděny a dále využity. Podobná situace pravděpodobně bude ve většině obcí. Naprosto největší podíl tvoří bioodpad (následovaný sklem, papírem či textilem), který by místo zahnívání na skládce mohl být využit pro výrobu kompostu či bioplynu.

Bioodpad je jedním z témat, na který se zaměřujeme v našem programu pro příští volební období. Chceme podpořit produkci kvalitního kompostu, který pomůže půdě, které chybí organická hmota, a bioodpad využívat také namísto cíleně pěstované biomasy v bioplynových stanicích. 

Třídíte bioodpad nebo dokonce sami kompostujete? Pokud ne, co je pro Vás překážkou?

Dnes jsem se zúčastnil kulatého stolu pořádaného Českým statistickým úřadem k problematice dvojích dat odpadů v ČR

Dnes jsem se zúčastnil kulatého stolu pořádaného Českým statistickým úřadem k problematice dvojích dat odpadů v ČR

Zástupci ČSÚ podrobně informovali o průběhu řešení problému dvojích dat o produkci odpadů, kdy data vykazovaná ČSÚ a MŽP byla léta diametrálně rozdílná. 

Problematice dvojích dat se věnuji již delší dobu a několikrát jsem interpeloval pana ministra Brabce.

Také jsme tuto problematiku probírali i na našem posledním semináři věnovaném oběhovému hospodářství SOH3. https://www.obehovehospodarstvi.eu/seminar-obehoveho-hospodarstvi-iii-vzbudil-velky-zajem-odborniku-i-verejnosti/

Zásadní změny, díky kterým se nyní data těchto institucí přibližují, spočívaly ve změně metodiky (např. do komunálního odpadu se nyní počítá i odpad podobný komunálnímu a sesbíraný mimo systém obcí) a v přechodu ČSÚ z výběrového systému výkazů ODP na administrativní data ze systému ISPOP jakožto základu pro statistiky.

V rámci diskuze jsem se ptal na několik dotazů, včetně toho, proč v tabulkách na webu EUROSTATu je u dat za ČR uvedeno, že jde jen o odhad. Bylo to odůvodněno tím, že EUROSTAT ještě neaktualizoval databázi (ČR totiž ověřená data poskytla až po termínu zveřejnění). Dále mě zajímalo třeba to, jaké audity a hodnocení metodik proběhly a s jakým výsledkem. Zajímal jsem se také o možnost zveřejnění statistik a indikátorů o produkci a nakládání s odpadem za jednotlivé obce nebo alespoň ORP. Zástupci ČSÚ ani MŽP se do zvěřejňování takto podrobných dat příliš pouštět nechtějí a přislíbili je pouze na úrovni krajů.

Já si myslím, že by podrobnější data byla užitečná zejména pro obce, které by mohly vidět, jak si stojí oproti ostatním obcím, motivovat se ke zlepšení a u “úspěšnějších kolegů” se inspirovat jejich receptem na menší množství odpadu, kvalitnější třídění atd. Proto jsem pro, aby ke zveřejnění těchto dat došlo a vynasnažím se o to, aby se tak i do budoucna stalo.

 

Jak funguje cirkulární obec? Jednu takovou jsme virtuálně založili, jmenuje se Pirátín a odpad v ní je surovinou!

Ve čtvrtek 22. 4. 2021 večer jsme spolu s kolegy Martinem Šmídou a Betty Crhovou představili naši vizi, jak by měla ideálně fungovat obec, která to s oběhovým hospodářstvím myslí vážně.  Proto jsme založili první kámen městečka Pirátína.

Shrnuli jsme si, v jakém právním rámci Pirátín musí fungovat a jaké jsou důvody pro cirkulární chování. Zamysleli jsme se nad tím, jakými způsoby se dá nakládat s odpadem, jak udělat odpadové hospodářství obce ekologické a zároveň ekonomické, a osvětlili jsme například, proč je fajn mít v obci vlastní sběrný dvůr s váhou a kompostárnu. Polemizovali jsme nad tím, jak motivovat obyvatele ke vzornému třídění odpadu. Nevyhnuli jsme se ani pojmům jako je upcyklace a downcyklace a ukázali jsme, proč a jak by měla jít radnice příkladem a snažit se fungovat v duchu principů zero waste, veřejné zakázky zadávat odpovědně k životnímu prostředí, a podporovat vzdělávací a osvětové akce pro své občany.

Narazili jsme i na problém odpadového devianta (autorem pojmu je Martin Šmída :)) – tedy tzv. Českého filutu, který se snaží vyhýbat svým povinnostem, za každou cenu zaplatit co nejméně, a na životním prostředí mu příliš nezáleží. Věříme však, že takových deviantů bude nejen v Pirátíně, ale i v dalších obcích naprostá menšina a naše společnost jako celek se bude snažit hlavně o to, aby jejich obec a příroda v ní i v širokém okolí vzkvétala, a pokud k tomu bude vůle zdola i shora, jistě se nám to začne dařit!

Zanedlouho bude spuštěn web Pirátin.cz, kde najdete nejen záznam včerejší akce, prezentaci a odpovědi na dotazy, na které se při diskuzi nedostalo, ale i další materiály, vztahující se k tématu. Časem se dozvíte také jak Pirátín funguje v dalších aspektech než je pouze odpadové hospodářství, jde totiž o obec zajímavou, moderní, a funguje v ní digitalizace i další Piráty prosazované principy.