Elfmark: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Elfmark: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Sněmovna ve středu 8. 7. 2020 na plénu  jednala o zákonu o odpadech  (ST 676), který se však nestihl poslanci prohlasovat celý. Na další dva zákony oběhového balíčku (ST 677 Výrobky s ukončenou životností, ST 678 Změnový zákon)  se tím pádem z časových důvodů také nedostalo. Proto budeme všechny tisky projednávat zřejmě někdy v září.

Mé shrnutí najdete níže včetně mého komentáře, který jsem k tomuto tématu na jednání sněmovny přednesl.

V textové podobě si ho můžete přečíst zde.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říct jen na závěr, že problematika oběhového balíčku je velice složité téma, o čemž svědčí i množství podaných pozměňovacích návrhů (skoro 100 PN).

Jak jsem již zmiňoval, základem pro cokoliv, jsou věrohodná data. Ta zatím dle mého bohužel nemáme. Data o produkci odpadů poskytovaná MŽP a data ČSÚ se liší, a to dost výrazně:

Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle ČSÚ:  28, 4 milionů tun
Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle MŽP: 37, 8 milionů tun
Komunální odpad za 2018 podle ČSÚ: 3, 7 milionů  tun
Komunální odpad za 2018 podle MŽP: 5,8 milionů tun

Z těchto dat přitom musíme všichni vycházet, včetně investorů, reportujeme do EU -> jde o skutečně závažný problém. Již jsem zmiňoval usnesení, přijaté na můj návrh na VŽP, a skutečně doufám, že do konce roku MŽP podá dobré zprávy a statistiky budou sjednoceny.

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, co si  o tom myslí pan ministr Brabec? Zda to vnímá stejně jako já, jako velký problém?

Tato legislativa tzv. Oběhový balíček má zajistit jasné dosažení cílů recyklace, která musí být v roce 2035 65% komunálního odpadu. V současnosti v ČR však recyklujeme pouze necelých 39 %.
Musíme tedy zvýšit recyklaci o 27% !!!

Musíme také razantně snížit skládkování, v roce 2035 musí být max. 10 % komunálního odpadu. V současnosti však skládkujeme 46 %. Oproti dnešku musíme skládkování snížit o 36%! (data výše jsou podle údajů MŽP)

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, jakými kroky se chce Ministerstvo k těmto procentům dostat? Jaké udělalo v novele zákonů kroky?

Co se skutečně stane po přijetí oběhového balíčku v podobě, jakou má teď ?

Balíček pomáhá ukončit skládkování, avšak vláda nám navrhuje až v termínu 2030, o kterém se již nedá říct, že je kompromisní, všechny PN do druhého čtení podané PN chtějí rok nižší. Kompromis je tedy 2027-2028. Rok 2030 není ambiciózní.

Neobsahuje dostatečnou podporu recyklace, hrozí přesun recyklovatelného materiálu do ZEVO zařízení (zařízení pro energetické využití odpadu =moderní spalovna), což bude bránit splnění recyklačních cílů.

Chápu, že ZEVO ano, ale pouze v kapacitě, kterou naplníme nerecyklovatelným odpadem z ČR! Kapacitu ZEVO musíme počítat pro cílový stav v roce 2035, kdy bude recyklace 65%, skládkování max. 10% a celková produkce směsného odpadu by podle Evropského akčního plánu měla být snížena až o 50%.

Proto předkládáme množství PN (celkem 29), o kterých jsem přesvědčen, že by tomuto procesu prospěly a zlepšily celé oběhové hospodářství České republiky. 

Řešili jsme, že zástupci měst a obcí si stěžují, že se jim zvýší náklady. Ano, protože někteří politici populisticky naháněli voliče tím, že například dali poplatky za komunální odpad občanům zdarma nebo s výraznou slevou. Teď se ovšem bojí, že s navýšením poplatku za skládkování o voliče přijdou. Protože to již nepůjde hradit z městských rozpočtů atd. To je jeden z určitých problémů.

Prosím vážené kolegyně a kolegové, zkusme se před hlasováním zamyslet a podpořme PN, které pomáhají situaci zlepšit a dospět k jasným cílům. To, jak budeme dnes hlasovat, vážené poslankyně a poslanci, ovlivní naše životy na dalších 15 let.

Jak jsem říkal v mé řeči ve druhém čtení, jedná se převážně v konečné fázi o politické rozhodnutí…..pane Brabče

——

Nebuďme stále popelnicí Evropy, prosím. Posuňme se k 21. století a buďme sebevědomí.

Děkuji všem za trpělivost a vaši pozornost.

Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

Je novela balíčku psána pro umožnění efektivnější recyklace nebo podporuje bezhlavé spalování?

S novelou zákona o odpadech, která se nyní projednává na plénu Poslanecké sněmovny, se pojí zejména ukončení skládkování. Sám zastávám názor, že je nutné, aby skládkování skončilo co nejdříve. U využitelných, recyklovatelných odpadů jsou dva hlavní důvody, proč je musíme přestat skládkovat. Negativní vliv skládek na životní prostředí je jeden z nich, plýtvání surovinami druhý. 

Odklonem od skládkování se jistě sníží negativní vlivy skládek, avšak nezaručí to, že budou využitelné odpady zrecyklovány. A právě recyklace je potřeba z hlediska efektivního využívání surovin, nadto je to i hlavní cíl, který musíme jako člen EU splnit. Konkrétně se jedná o 60% recyklaci komunálního odpadu v roce 2030 a 65% v roce 2035. V roce 2018 bylo přitom v ČR zrecyklováno pouze necelých 40% komunálních odpadů.  Dále bychom měli podle evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství snížit celkovou produkci směsného komunálního odpadu v EU o 50% do roku 2030.

Směřuje však nový oběhový balíček zákonů k naplnění těchto cílů? Obsahuje nástroje na podporu recyklace? K navýšení recyklace je třeba zlepšit třídění, podpořit trh s recyklovanými výrobky a především zvýšit recyklační kapacity, kterých máme nedostatek. V zákoně najdeme nastavení třídicích a recyklačních cílů, ale skutečná podpora recyklace je v něm obsažena pouze velmi sporadicky. Masivní navyšování recyklačních kapacit a investice do recyklace, dotřiďovacích linek apod. se, pokud mám správné informace, nechystají. Avšak co se týče plánovaných investic, zjistili jsme, že je v plánu výstavba či rozšíření šesti ZEVO (Brno, Mělník (proti tomuto projektu se občané z okolí dlouhodobě staví na odpor), Most, Malešice, České Budějovice, Opatovice), které mají navýšit kapacitu nikoli recyklace, ale energetického využití odpadu ze současných cca 770 000 tun/rok na cca 1 650 000 tun/rok. K tomu ještě můžeme připočítat  stávající a plánované multipalivové kotle na TAP (tuhé palivo z  odpadu) s kapacitou cca 180 000 tun. 

V roce 2018 jsme v ČR vyprodukovali podle oficiálních údajů MŽP cca 5,8 tun komunálního odpadu, z toho 2,8 mil. tun směsného komunálního odpadu. Pokud se nám podaří toto množství snížit podle evropského plánu o 50%, jsme na 1,4 milionů tun směsného komunálního odpadu. Pokud bychom vycházeli z údajů o produkci odpadu nikoli od MŽP, ale od ČSÚ, budou tato čísla ještě nižší. Tedy i kdybychom celé toto množství odpadu poslali na energetické využití (přitom určitá část z něj se bude moci nadále skládkovat, konkrétně 10% komunálního odpadu, jaké bude toto množství a parametry v případě ČR se uvidí podle finální podoby zákona o odpadech), stejně nebude plánovaná kapacita ZEVO naplněna. Čím se tedy bude doplňovat? Recyklovatelným odpadem? Dovozem ze zahraničí? 

Obávám se tedy, že recyklovatelný odpad, který budeme muset přestat skládkovat podle nového odpadového zákona, bude primárně přesunut právě do těchto zařízení. Energetické využití je jistě lepší než skládkování, to nepopírám. Avšak chystané ZEVO bude nutné konstantně “krmit” (tato zařízení nelze jen tak zapínat a vypínat podle potřeby a není to dočasná investice), což znamená, že po jejich postavení (a tedy investování mnoha miliard korun) budou jejich provozovatelé potřebovat stálý přísun odpadu pro jejich provoz. Nebude tedy vůle tyto odpady přesouvat do recyklace, také investice do recyklačních kapacit tím budou značně ztíženy (nebude jistota, že se na odpadech “uživí” vedle velkokapacitních spaloven), a co víc, provozovatelé ZEVO jistě nebudou nakloněni ani dalšímu snižování samotné produkce odpadů, což by měl být náš hlavní cíl k přechodu na udržitelné, oběhové hospodářství. Tato situace se mi nelíbí, neboť by dle mého názoru mělo být maximum recyklovatelných surovin skutečně recyklováno a nyní hrozí, že energeticky budou využity i odpady, které by mohly být bez problémů využity materiálově. 

Z toho důvodu podávám do druhého čtení pozměňovací návrh, zavádějící tzv. spalovací poplatek. Tento poplatek je nižší než u skládkování, avšak měl by směřovat k tomu, aby spalování nebyla první a nejjednodušší možnost, jak se zbavit odpadu po zvýšení skládkovacích poplatků, potažmo po zákazu skládkování. 

František Elfmark, Piráti

Zdroje:

https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/pdf/new_circular_economy_action_plan.pdf
Brno chystá třetí kotel spalovny SaKO Brno s kapacitou 110 tis tun/rok
ČEZ připravuje stavbu ZEVO Mělník s kapacitou 320 tis tun/rok
UE může už několik let stavět spalovnu Most-Komořany s kapacitou 150 tis tun/rok
Praha rozšířit spalovnu v Malešicích a do roku 2023 zvýšit kapacitu zařízení ze současných 330 000 tun spáleného odpadu ročně na 394 000 tun.
Teplárna České Budějovice plánuje postavit ZEVO s kapacitou 160 tisíc tun/rok
EOP chystá mezi Hradcem a Pardubicemi ZEVO s kapacitou 100 tisíc tun/rok
https://www.czso.cz/documents/10180/91605329/28002019.pdf/9ee05f2d-39d8-4215-b4ee-849b7761433f?version=1.2

Odpadovou legislativu v tomto týdnu řešil Výbor pro životní prostředí

Odpadovou legislativu v tomto týdnu řešil Výbor pro životní prostředí

Ve středu 24. 6. 2020 zasedal Výbor pro životní prostředí a zabýval se pokračováním projednání odpadové legislativy.

Abyste si udělali obrázek, jak výbor probíhal, velmi doporučuji poslechnout si zvukový záznam. To co se včera odehrávalo a jak k celé věci přistupují poslanci za ANO, mě dost zklamalo. Zrychlené jednání celého procesu, předem nachystané z MŽP ač doporučené hlasovací procedury zpravodajů, sjednocení hlasování a to tak, že jsme se nemohli vyjádřit k bodům, kde máme rozdílná stanoviska, komentáře některých poslanců ANO šly dost za hranu běžného a to vše za jejich smíchu a posměšků.  ZDE je audio záznam:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=29

Na výboru byly projednány pozměňovací návrhy ke třem ze čtyř tisků tzv. oběhového balíčku (ST 676 Odpady, ST 677 VUŽ a ST 678 normy). Výbor nepodpořil dřívější konec skládkování ani mnohé další návrhy, směřující k oběhovému hospodářství. Za pozitivní se dá považovat pouze to, že vydal kladné stanovisko ke dvěma pirátským pozměňovacím návrhům – začlenění do zákona chemické recyklace metodou solvolýzy a zařazení výrobců buničiny mezi zařízení, která nepotřebují povolení k provozu.

Bylo vidět, že poslanci za ANO nemají chuť problematiku řešit a chtěli by mít vše co nejrychleji schváleno. Síla většiny se projevila a mnohé naše návrhy, které dle mého posouvají oběhové hospodářství do 21. století, nedostaly šanci. Počkáme tedy na třetí čtení, jak rozhodnou poslanci. Budu se snažit s nimi co nejvíce mluvit a shánět pro naše návrhy podporu. Jedná se o tak důležitý zákon, že není možné jej projednávat způsobem, jaký dnes zvolili koaliční poslanci.

František Elfmark

Proč si MŽP nenechalo poradit od vlastního poradního orgánu?

Zákony oběhového balíčku z dílny MŽP čelí časté kritice, že neobsahují nástroje na podporu skutečné recyklace a že nesměřují ke splnění recyklačních cílů nastavených EU. První otázka, která mnohé v této souvislosti napadne, je, zda tyto aspekty nových zákonů MŽP při jejich tvorbě dostatečně řešilo s povolanými osobami, s odborníky, kteří se tématu odpadů a recyklace věnují. 

Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí. 

Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci.

Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře.

Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu. 

Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.

Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství. 

František Elfmark, Piráti

Kdy půjde oběhový balíček do druhého čtení? Známe předběžný termín

Projednávání odpadových zákonů tzv. oběhového balíčku v druhém čtení je na programu současné 49. schůze Poslanecké sněmovny. Přes snahy MŽP a některých poslanců za ANO, aby byl balíček na program jednání zařazen co nejdříve, se však dostal až na konec pořadu druhých čtení a jeho možné projednávání tak očekáváme v polovině června ve variabilním sněmovním týdnu. Jeho projednání bude řádné, tedy mimo režim legislativní nouze. 

Velmi vítám, že balíček nebude projednáván již nyní v květnu, neboť v takovém případě by ho nestihl řádně projednat Hospodářský výbor, který ho chtěl projednat s účastí veřejnosti 10. 6. Navíc nevidím důvod, proč by mělo být projednávání této legislativy urychleno, a to i za cenu neúčasti veřejnosti na výborech a neprojednání všemi přidělenými výbory. 

Odůvodnění, že balíček je potřeba projednat co nejdříve, protože jinak by nám hrozily sankce ze strany EU za nedodržení transpozičních termínů, nepovažuji za dostatečný důvod ke zrychlenému projednávání takto důležité legislativy. Podle mnou dosud získaných informací však opožděná implementace směrnice nevede k automatickým sankcím. Abych si tyto informace ověřil a zjistil, zda je hrozba sankcí reálná, zaslal jsem podnět na právní oddělení Stálého zastoupení ČR při EU paní Lucii Březinové, aby se vyjádřila k celé situaci. Na odpověď nyní čekám.

Při zjišťování, zda nás při neschválení legislativy do 5. července skutečně čekají sankce, jsem však narazil na to, že MŽP neodeslalo Evropské komisi notifikační zprávu o vládní novele zákona o odpadech. Není mi jasné, zda šlo o nedopatření nebo úmysl, neboť ostatní zákony balíčku notifikovány byly. Od MŽP budu požadovat informace, proč k notifikaci nedošlo. 

Je nutné, aby tato tak důležitá legislativa byla důkladně projednána a byly zváženy všechny faktory. 94 pozměňovacích návrhů značí a nepotvrzují to co nám říká MŽP, že je legislativa konsensem mezi všemi sdruženími, svazy, organizacemi atd. Chceme se dostat v tomto odvětví do 21. století a být i dokonce více ambiciózní než nám směrnicemi přikazuje EU.

Držte oběhovému hospodářství palce a ať zvítězí lidský rozum na různými lobbistickými skupinami. 

František Elfmark – Piráti