Zero waste není jen módní vlna, ale příležitost jak pomoci přírodě i celé naší planetě #1

Kdo sleduje moje aktivity v oblasti oběhového hospodářství a odpadové legislativy, ten si nejspíše všiml, že se snažím, abychom naše nakládání s odpady zefektivnili a vyprodukovaný odpad maximálně využili.

Za nejlepší odpad však považuji ten, který vůbec nevznikne. 

Minimalizaci odpadu, maximální třídění a skutečnou recyklaci se snažím prosazovat v celostátní politice, avšak zrovna co se týče snižování množství odpadu, mnoho věcí můžeme dělat i na úrovni jednotlivce. Proto jsem se rozhodl začít cyklus článků o Zero waste, což je v doslovném překladu “nulový odpad”. Jde však spíše o metodu, jak vlastní produkci odpadu systematicky snižovat (každý krok se počítá a nejde o to, snížit odpad až na nulu :)) a zároveň omezit plýtvání zdroji a surovinami.

Zero waste metodu považuji za inspirativní a myslím si, že by ji každý z nás v rámci svých možností mohl zkusit aplikovat. Kromě samotného snížení množství odpadu má pozitivní vedlejší efekt – nutí nás uvědomit si, jaké vlastně máme spotřební návyky. A to považuji za užitečné nejen z hlediska produkce odpadu.

Za zakladatelku Zero waste je považována američanka Bea Johnson, která je takovou Zero waste celebritou. Směsný odpad, který její domácnost vyprodukuje za rok, se totiž vejde do jediné zavařovací sklenice. Pro srovnání, průměrný obyvatel ČR vyprodukuje takových sklenic více než 250x více (průměr ČR je 264 kg směsného komunálního odpadu osoba/rok*)!

Na Zero waste úrovni Bey Johnson sice zdaleka nejsem, ale snažím se principy metody zohledňovat v každodenním životě. V příštích týdnech zde představím postupně jednotlivé principy a to, co na nich vidím zajímavého, jak se promítly do mého života, nebo čeho jsem si v této souvislosti všiml ve svém okolí. Zjistíte například i to, jaký je můj nejoblíbenější Zero waste princip a co o odpadu ví děti ve školkách a jejich rodiče ne.

#nejlepsiodpadjetenkterynevznikne  #zijzerowaste #spolecnezameneodpadu #serialzerowaste

František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí


Zpráva o ŽP ČR  2018 CENIA https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
V údaji o produkci SKO na osobu je kromě odpadu z domácností zahrnut i nevýrobní odpad z firem (koše na pracovištích), ovšem odpad z domácností tvoří převážnou část.

 

Recyklace plastů zasažena pandemií

Recyklace plastů zasažena pandemií

Zpravodajská agentura Reuters vydala zajímavý článek, kde se zabývá dopady pandemie nového koronaviru na recyklaci plastů a nabízí výhled do plastové budoucnosti.

Ty nejzajímavější informace jsem se rozhodl zveřejnit zde. Celý článek v angličtině k nahlédnutí tady: https://www.reuters.com/investigates/special-report/health-coronavirus-plastic-recycling/

Letošní pandemie způsobila nárůst poptávky po plastových výrobcích jako jsou rukavice, štíty, roušky, přepážky, obaly na potraviny apod. Většina těchto věcí nemůže být z hygienických důvodů recyklována (stejně jako odpad z domácností nemocných, jak jsem informoval zde), končí tak většinou ve spalovně nebo na skládce.

Cenová válka mezi výrobci primárních plastů a recyklovaných plastů pokračuje. Recyklát z této války bohužel nevychází zrovna dobře a oproti primárnímu plastu je stále dražší. Proč? Pandemie způsobila zmenšení poptávky po fosilním palivu (necestuje se), došlo tedy ke zlevnění ropy a tím pádem i ke zlevnění primárního plastu, který se právě z ropy vyrábí.

Graf cen primárního a recyklovaného plastu:

 

V důsledku těchto faktorů v obalovém průmyslu poklesla poptávka po recyklovaném plastu ve druhém čtvrtletí 2020 v Evropě o 20-30%, v jižní a jihovýchodní Asii dokonce až o 50%. Dokonce i RPET (nejčastěji recyklovaný obalový plast) je nyní o 83-93% dražší než primární PET a jeho cena stále roste.

Velké firmy jako je Coca-Cola, Pepsi-Co a Nestlé se i z těchto důvodů pravděpodobně letos nepřiblíží svým závazkům na obsah recyklovaného plastu ve svých obalech. Coca-Cola, Pepsi-Co i Nestlé si již v minulosti daly cíle, kolik recyklátu budou obsahovat jejich obaly, avšak nedostály jim a cíle zrušily. Nedávno (2018) si stanovily cíle nové. Coca-Cola chce mít do r. 2030 50% obalů z recyklovaného materiálu, nyní má 20%. Pepsi-Co chce do r. 2025 25%, v r. 2019 byla na 4%. Nestlé chce 15% do 2025, nyní má 3%.

Naplnění cílů tedy zní dost utopisticky.I kdyby všechny závazky byly dlouhodobě plněny, obsah plastového odpadu v oceánech se stejně do roku 2040 zvedne z nynějších cca 11 milionů tun na 29 milionů tun, jak odhaduje červnová studie neziskové organizace Pew Trust. To je poměrně alarmující. Problém s plastovým odpadem si uvědomují i největší hráči ropného a plastového průmyslu (ExxonMobil, Shell, BASF, INEOS a další). Na boj proti plastovému odpadu se v příštích 5 letech rozhodli investovat 2 miliardy USD. Smutné je, že do nových závodů na výrobu plastů z primárních surovin budou investovat 400 miliard USD. Předpokládají totiž, že zvyšující se životní standard způsobí větší poptávku po plastových výrobcích, zatímco kvůli přechodu na elektromobilitu bude menší poptávka po ropě jakožto palivu a ta bude dále zlevňovat. Chystá se 176 nových petrochemických závodů, z toho 80% v Asii.

Co s tím? Plastové znečištění je celosvětový problém a musíme ho řešit i v Evropě, jak jsem naznačoval již v tomto článku. Proto se snažím pomáhat ČR v přechodu na oběhové hospodářství.

František Elfmark, člen výboru životního prostředí, Piráti

Schválením Pozměňovacího návrhu Staňka a Zahradníka došlo k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo

V souvislosti s novou podobou zákona o odpadech, kterou minulý týden schválila ve třetím čtení poslanecká sněmovna, se nyní diskutuje o některých kontroverzních schválených pozměňovacích návrzích. Jedná se především o pozměňovací návrh (PN) poslanců Staňka a Zahradníka. Piráti tento PN, který v podstatě umožňuje zpětné osvobození části odpadu od skládkovacích poplatků, nepodpořili, a jak na Výborech, tak na třetím čtení, byli proti, neboť de facto umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se doplatku stamilionových částek.

“Návrh umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se placení poplatků obcím a SFŽP tím, že odpady označí za využité na skládce a použité k výrobě výrobků, a to i zpětně. Vzpomeňme na tzv. Kauzu Čáslav u které se to přímo nabízí. Nově tímto dochází k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo formou tzv. zákazu pravé retroaktivity. Nedivil  bych se kdyby v této věci došlo k podání návrhu na zrušení této části zákona k Ústavnímu soudu ČR z důvodu rozporu s ústavním pořádkem ČR.” okomentoval PN poslanec František Elfmark.

Odkaz na aktuální články:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hra-o-stamiliony-korun-stankuv-navrh-nahral-skladkarum/r~8a96d528fc1b11eaaabd0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR3fyYZfLu3WdckZeJCODvts4BenV_Wd5ItCZ5yaQvUj5cQh9d9Ued2rB6M

Sněmovna odmítla pirátské návrhy na rychlejší konec skládkování. Nová oběhová legislativa je málo ambiciózní

Sněmovna odmítla pirátské návrhy na rychlejší konec skládkování. Nová oběhová legislativa je málo ambiciózní

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení vyslovila souhlas se zákony z tzv. oběhového balíčku, které mají zlepšit nakládání s odpady. Piráti ale upozorňují na to, že je schválená legislativa nedostatečná. Předložil jsem celkem 29 pozměňovacích návrhů, mimo jiných na dřívější zákaz skládkování, zvýšení bezpečnosti na skládkách nebo zavedení poplatku za spalování. Ty ale plénum odmítlo. Zákony dle mého názoru postrádají prvky, které by napomohly větší recyklaci a byly opravdu pokrokové. Skládkovat tak budeme až do roku 2030 a monopol firmy EKO-KOM na sběr a recyklaci obalových odpadů také jen tak neskončí. Piráti ve svém úsilí ale nepoleví a budeme se i nadále zasazovat o recyklaci a maximální využívání materiálů, co máme. Pirátským mottem je: nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne.

Cílem balíčku mělo být především převedení směrnic EU do české legislativy, snížení množství skládkovaného odpadu, zvýšení recyklace a celková modernizace hospodaření s odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly. Tyto záměry ale zůstaly podle Pirátů do velké míry nenaplněny.

Nebyl schválen žádný z návrhů na dřívější ukončení skládkování. To znamená, že skládkovat využitelné odpady můžeme až do roku 2030. Doufal jsem ve schválení kompromisního roku 2027, který je podle Pirátů reálně dosažitelný a znamenal by nejen dřívější snížení negativních efektů skládek a více odpadu v recyklaci, ale de facto i více času na to, abychom se připravili na budoucí povinnosti vůči EU. Abychom dostáli evropským závazkům, musíme totiž v roce 2035 skládkovat méně než 10 procent komunálního odpadu a recyklovat 65 procent. V současnosti recyklujeme pouhých 38 procent a skládkujeme až 46 procent.

Naše pozměňovací návrhy mířily i na zvýšení bezpečnosti na skládkách zavedením povinného monitoringu. „Monitoring by umožnil například dřívější detekci požárů. Požadoval jsem rovněž, aby evidence odpadů na skládkách byla vedena a kontrolním orgánům zpřístupněna online, ani tyto návrhy však neprošly. Stejně jako třeba návrh na zavedení poplatku za energetické využití neupraveného směsného komunálního odpadu, který měl zabránit přesunu recyklovatelných odpadů ze skládek do spaloven a přispět k jejich recyklaci.

V zákoně o obalech potom největší problém vidím v nastavení podmínek pro vstup nových autorizovaných obalových společností na trh, kdy Ministerstvo životního prostředí sice tvrdí, že chce umožnit na tomto poli vznik konkurence, avšak podmínky získání autorizace tomuto tvrzení příliš neodpovídají. Obávám se, že monopol společnosti EKO-KOM tak bude pokračovat i nadále.

Naše snaha o zefektivnění nakládání s odpady nyní rozhodně nekončí. Zákon o obalech bude zanedlouho znovu otevřen kvůli implementaci směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, o kterou se  podrobně zajímáme a já jsem také této směrnice zpravodaj ve výboru pro životním prostředí.

František Elfmark, člen výboru pro ŽP

Zdroj: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/skladkovani-odpady-obehovy-balicek.html

Bude Nový akční plán přínosem pro cirkulární ekonomiku?

Bude Nový akční plán přínosem pro cirkulární ekonomiku?

Na posledním jednání Výboru pro životní prostředí ve sněmovně byl kromě jiného na programu i Nový akční plán pro oběhové hospodářství (OH) – sdělení Evropské komise, k němuž v květnu vydalo Ministerstvo životního prostředí rámcovou pozici.

Tento plán je součástí Zelené dohody pro Evropu, je provázán s novou Průmyslovou strategií pro Evropu a navazuje na akční plán z roku 2015. O jeho přijetí evropskou komisí jsem v článku na blogu informoval již v březnu letošního roku.

Nový akční plán pro OH má za cíl učinit Evropskou Unii celosvětovým lídrem oběhového hospodářství. Plán je to ambiciózní a obsahuje soubor návrhů a opatření, které mají směřovat k cirkularitě napříč odvětvími. Formulován je zatím poměrně obecně, není tedy jasné, jakým způsobem bude snaha o naplnění cílů probíhat a jaké budou konkrétní požadavky na členské státy.

Pozice ČR, vyjádřená MŽP, je poměrně kritická. Vyjadřuje především obavu, že je v tuto chvíli cílů a požadavků v oblasti oběhového a odpadového hospodářství až příliš (stále probíhá implementace opatření z minulých let, čeká nás implementace směrnice SUP atd…), a může to znamenat pro členské státy velkou zátěž, proto ČR nebude podporovat nové cíle týkající se odpadů a obalů.

Já osobně plně podporuji celoevropský přechod na cirkulární ekonomiku, avšak realizovatelnost, možné přínosy a důsledky nového Plánu, je zatím obtížné posoudit, protože jde zatím spíše o soupis cílů než o jasný postup.


Co je obsahem Nového akčního plánu? (níže jsou jeho nejdůležitější body)

 

BOD 1.
Komise navrhne legislativní iniciativu v oblasti udržitelné výrobkové politiky. Jejím jádrem bude rozšířit působnost směrnice o ekodesignu tak, aby se vztahovala na co nejširší spektrum výrobků.

Budou stanoveny zásady udržitelnosti a regulace těchto aspektů výrobků:

  •  Životnost, znovupoužitelnost, opravitelnost, energetická účinnost
  • Bez nebezpečných látek
  • Zvýšení obsahu recyklovaných materiálů
  • Umožnění repasování a vysoce kvalitní recyklace
  • Zákaz likvidace neprodaného zboží nepodléhajícího zkáze
  • Podpora modelu produkt jako služba
  • Snížení ekologické stopy
  • Digitalizace informací o výrobcích
  • Oceňování výrobků na základě jejich výkonnosti v oblasti udržitelnosti

Záměrem Komise je, aby zásady udržitelnosti výrobků plnily v budoucnosti hlavní úlohu v širším politickém a legislativním vývoji.

BOD 2.
Dalším bodem je větší ochrana a informovanost spotřebitelů, kam je zahrnuta také ochrana před greenwashingem nebo tzv. právo na opravu.

BOD 3.
Součástí jsou další plánovaná opatření, jako je společný evropský datový prostor pro inteligentní oběhové aplikace, a také úsilí o prosazování požadavků na udržitelnost výrobků uváděných na trh EU, zejména prostřednictvím koordinovaných inspekcí a opatření v oblasti dozoru nad trhem.

BOD 4.
Komise navrhne také minimální povinná kritéria a cíle pro zelené veřejné zakázky.

BOD 5.
Plán definuje princip oběhovosti ve výrobních procesech.

BOD 6.
Dále dokument obsahuje obsáhlou kapitolu klíčových hodnot pro jednotlivé typy produktů jako je elektronika a IKT, vozidla, baterie a vozidla, textil, stavebnictví a budovy, potraviny, voda a živiny, plasty, obaly. U obalů jde např. o zpřísnění požadavků na obalové materiály, nadměrné balení, ekodesign obalů nebo společné značení vedoucí k jednoduššímu třídění

BOD 7.
Další částí je politika předcházení vzniku odpadů a podpora principu oběhovosti, kde je deklarováno, že bude předložen návrh na revizi právních předpisů EU týkajících se baterií, obalů, vozidel s ukončenou životností a nebezpečných látek v elektronických zařízeních s cílem předcházet vzniku odpadů, zvýšit obsah recyklovaných materiálů, podporovat bezpečnější a čistší toky odpadů a zajistit vysoce kvalitní recyklaci. Dojde také k přezkumu směrnice 2008/98/ES a EK urychlí provádění nedávno přijatých požadavků pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, poskytne pobídky a podpoří výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti recyklace odpadů.
Tyto a další kroky mají přispět ke snížení celkové produkce odpadů a dosažení cíle snížit do roku 2030 množství nerecyklovaného komunálního odpadu o polovinu.

BOD 8.
Tzv. posílení principu oběhovosti v prostředí bez toxických látek má za cíl, aby se v recyklátu a recyklovaných výrobcích minimalizovaly zakázané a rizikové chemické látky.

BOD 9.
Plán má také ambici na vytvoření fungujícího evropského trhu s druhotnými surovinami.

BOD 10.
Dalším důležitým bodem je omezení vývozu odpadu z EU do třetích zemí, skutečná recyklace v Evropě a boj proti nelegálnímu vývozu odpadu.

BOD 11.
Oběhové hospodářství má fungovat na úrovni regionů, měst i jednotlivců. Má dojít k tvorbě pracovních míst v souvislosti s oběhovým hospodářstvím.

BOD 12.
Plán obsahuje také průřezové oblasti související s cílem klimatické neutrality, s hospodářskými podmínkami, s výzkumem, inovacemi a digitalizací.

BOD 13.
Na závěr je v dokumentu zdůrazněno, že cílem není jen přijetí opatření a splnění cílů v Evropě, ale především transformace hospodářství směrem k oběhovosti na celosvětové úrovni.


Pozice ČR (vybrané body):

ČR podporuje principy oběhovosti, avšak v Plánu vidí mnohé problémy, např. tyto:

  • dokument je příliš obecně formulován, bude obtížné udržet konzistenci dílčích částí,
  • hrozí nepřiměřená zátěž pro členské země,
  • některé aspekty se nedají řešit na úrovni EU – např. textil, jehož produkce se z většiny odehrává mimo EU),
  • chybí důraz na environmentální vzdělávání,
  • chybí reflexe chemické recyklace,
  • při zpřísňování požadavků na obsah chemických látek v recyklovaných výrobcích se budou obtížněji dostávat materiály do recyklace, což znesnadní plnění recyklačních cílů.
  • V blízkém časovém horizontu ČR nebude podporovat doplňování nových neodůvodněných cílů v oblasti odpadů a obalů, neboť v současné chvíli jsou již stanoveny velmi ambiciózní cíle:
    – pro komunální odpad do roku 2035
    – pro obaly do roku 2030
    – členské země mají řadu nových cílů ze směrnice o jednorázových plastech

 

František Elfmark, Piráti (člen výboru životního prostředí)

 

Celý dokument si můžete prohlédnout zde:
https://www.frantisekelfmark.cz/wp-content/uploads/2020/09/Sdeleni-komise-novy-akcni-plan-pro-obehove-hospodarstvi.pdf
https://www.frantisekelfmark.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ramcova_pozice_MZP.docx