SEMINÁŘ – Nezbytné nástroje na podporu třídění a finální recyklace

Dne  4. 2. 2020 se budeme účastnit semináře, který se koná v Poslanecké sněmovně PČR, Sněmovní 4, Praha. Místnost A 106.

Program semináře:

8:30 registrace

9:00 – 9:05

Úvodní slovo k aktuální situaci ohledně návrhu nové odpadové legislativy: Jana Krutáková (poslankyně PČR, členka výboru pro životní prostředí, členka zemědělského výboru a předsedkyně podvýboru pro udržitelný rozvoj)

9:05 – 9:15

Komentář k nastavení návrhu odpadové legislativy z pohledu nevládních organizací: Ivo Kropáček (Hnutí DUHA, Zelený kruh)

9:15 – 9:45

Komentář k nastavení návrhu odpadové legislativy z pohledu zástupců oboru odpadového hospodářství a recyklace: Richard Blahut (SVPS), Bohumil Rataj (SKS), Petr Havelka (ČAOH) + komentář k zákonu o vybraných výrobcích s ukončenou životností a obalovému zákonu: David Vandrovec (AITAT)

9:45 – 9:50

Komentář k nastavení návrhu nové odpadové legislativy z pohledu zástupců obcí a měst: Stanislav Polčák (SMS ČR, europoslanec)

9:50 – 10:45

Představení konkrétních návrhů nástrojů na podporu recyklace definovaných odbornou skupinou RecHelp – stručné představení 11 konkrétních nástrojů: vybraní členové skupiny RecHelp

10:45 – 11:35

Blok příspěvků zástupců dotčených resortů: Jan Maršák (MŽP), Adam Gromnica (MPSV), Vladimír Studnička (MMR), případně MPO, MF k tématu potřeby podpory recyklace v úrovni závazků dle cílů nových evropských směrnic

11:35 – 12:25

Diskuze k tématu potřeby prosazení nástrojů na podporu recyklace

12:25

Shrnutí a závěr

***

Závěry z jednání interní odborné pracovní skupiny k definování nástrojů na podporu recyklace – RecHelp – KE STAŽENÍ

Tzv. oběhové hospodářství jde do druhého čtení a do výborů sněmovny. Na projednání je celkem 80 dnů

Tzv. oběhové hospodářství jde do druhého čtení a do výborů sněmovny. Na projednání je celkem 80 dnů

Náš poslanec František Elfmark, který má odpadovou legislativu na starosti, vydal na svém blogu následující komentář k jednání na plénu poslanecké sněmovny.

***

Ve středu 29.1. 2020 se poprvé dostala oběhová legislativa v 1, čtení na plénum sněmovny. Vzhledem k času kdy projednání začalo, se bohužel nestihl projednat ani první odpadový zákon. Projednání pokračovalo tedy v pátek 31.1.2020. Níže dávám mé komentáře ke všem zákonům, ke kterým jsem vystoupil plus moji zpravodajskou zprávu k zákonu o obalech, kde jsem i výborovým zpravodajem.

***

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Jak již všichni víte, projednáváme zde v prvním čtení oběhovou legislativu.

O co se jedná? Jde o zákony čítající:

ZÁKON O ODPADECH,
ZÁKON O VYBRANÝCH VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ,
ZÁKON O OBALECH
A TZV. ZMĚNOVÝ ZÁKON

Nová legislativa by měla přinést do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko by tak konečně mělo vykročit na cestu k oběhovému hospodářství. Bude to tak? Zrecyklujeme ČESKO? 

POJĎME K PROJEDNÁVANÉMU ZÁKONU O ODPADECH

Vláda schválila a do sněmovny nám k diskusi do Poslanecké sněmovny poslala dlouho připravovaný  návrh nového zákona o odpadech. Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 mil. Kč. Položme si otázku. Je to správně?

Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. To podporuji a jsem za to rád. Je to pro ně samozřejmě i motivační. Ovšem v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030. Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných (Jedná se o biologicky rozložitelný komunální odpad). Podle vládního návrhu, tak má na skládkách skončit zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2 ekvivalentu, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. To vážně chceme?

Přitom k dispozici jsou jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Ministrem Brabcem navržené nevhodné podmínky však investory odrazují. Vláda sice navrhla prodloužení lhůty pro skládkování, ale alespoň navrhuje zvýšení skládkovacího poplatku a doplňuje jej třídící slevou: obce, které vytřídí velkou část svých odpadů, mohou díky třídící slevě ušetřit na skládkovacím poplatku. Je dobré, že se podařilo do návrhu legislativy prosadit také povinnost firem zajistit v sídle a provozovnách třídění bioodpadů. Bioodpady jsou složka, která má ve třídění ještě velmi velké mezery. Na druhou stranu návrh zákona zatím neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise i OECD. Zákon také neobsahuje žádná opatření na podporu skutečné recyklace, například zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu využil a nejen vytřídil. TŘÍDĚNÍ NENÍ RECYKLACE.

Tak si to tedy shrňme:

+ vyšší skládkovací poplatek s třídící slevou

+ povinnost třídit bioodpady i u firem

– odsun konce skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030

– zákaz skládkování pro odpady podle parametru výhřevnosti (nepožaduje po nás EU legislativa a zákonitě vede k nadkapacitám spalovacích zařízení)

– absence poplatku za spalování jež nám doporučují zavézt OECD i EK

– chybí jasné ustanovení, že domácí a komunitní kompostování se má počítat do cílů třídění komunálních odpadů

– absence podpory skutečné recyklace. Cíle směrnice jsou na recyklaci, ne na třídění. Jen třídění nám nepomůže, když ty vytříděné suroviny tím je nezrecyklujeme.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZÁKON O OBALECH 

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Zákon o obalech provází také několik kontroverzních témat, která rezonují napříč společností. Chtěl bych tady vzpomenout pár z nich.

Velká diskuze ve výborech bude o tom, jak dosáhnout cíle vytřídění PET lahví a hliníkových obalů (kde vláda navrhuje požádat EK o výjimku, abychom nemuseli recyklovat tolik, jak se dohodly státy EU ve směrnici!). Přitom zálohování by mohlo vést ke zlepšení životního prostředí, k omezení plýtvání surovinami a také by Českou republiku vedlo k čistší přírodě a cirkulační ekonomice. Dále není jasné kdo bude platit sankce za nedosažení cílů třídění PET lahví, když nezavedeme zálohování a cílů nedosáhneme. Směrnice však přitom určuje povinnost pro členské státy EU od roku 2029 zajistit 90% míru třídění (žádná země na světě nedosáhla vytřídění PET lahví nad 80 % bez zálohování).

Další z věcí co budeme určitě na výborech debatovat je faktor monopolu firmy EKO-KOM. Je třeba si ujasnit, zda chceme mít jedinou autorizovanou společnost, která se bude zabývat celorepublikovým systémem třídění, recyklace a využívání obalového odpadu NEBO otevřeme konkurenční prostor pro zdravou soutěž v této oblasti i pro jiné firmy. Dle mého názoru některé ustanovení v tomto zákoně konkurenci znemožňují a zpřísňují jí podmínky, než měl při svém vzniku Eko-kom sám. Pak chybí implementace SUP směrnice o omezení jednorázových plastů do tohoto zákona. Naskýtá se tedy otázka. Proč má Poslanecká sněmovna za půl roku znovu jednat o změně obalového zákona, kvůli implementaci SUP směrnice, když tyto požadavky směrnice jsou známy už přes půl roku.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Vzpomenu zase část bodů, které považuji za problematické a budou předmětem projednávání návrhu zákona ve výborech.

V tomto zákoně se mi jako nejvýznamnější část jeví správné nastavení podmínek pro zpracování elektroodpadu. 

V současné době je vydáno více než 200 povolení pro zpracování elektroodpadu. Nicméně v souladu s platnými českými standardy vycházejícími z evropských standardů CENELEC zpracovává elektroodpad pouze 12 subjektů. To má tři zásadní dopady – prvním je, že těchto 12 zpracovatelů má vyšší náklady spojené s dodržováním standardů a s tím spojenými investicemi do nejnovějších technologií a druhým fakt, že ostatní zpracovatelé nedosahují nesprávným způsobem zpracování potřebné kvality materiálových výstupů, čímž dochází doslova k vyhazování cenných surovin oknem, ty se potom musí do ČR draze dovážet.

A třetím aspektem je fakt, že nesprávným zpracováním dochází k poškození životního prostředí (únik freonů do ovzduší, kondenzátory obsahující PCB jsou skládkovány, nesprávné nakládání s azbestem atp.).

Řešení vidím v zákonem nastavené povinné certifikaci všech zpracovatelů elektroodpadů v souladu s platnými ČSN normami. Pro ilustraci významu surovin získaných ze zpracování elektroodpadu uvádíme, že kolektivní systém Elektrowin za 14 let své existence zajistil zpětný odběr více než 400 000 tun elektrozařízení – díky tomu se zachránilo pro nové použití 200 000 tun železa, 4000 tun mědi, 12 000 tun hliníku a 56 000 tun plastů.

Dalším výrazným bodem je dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele.

Dle současně platné zákonné úpravy musí každý výrobce elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému mít smluvně zajištěno sběrné místo v každé obci nad 2 000 obyvatel. Nový zákon však v tomto bodě ustoupil tlaku kolektivních systémů, které nedisponují dostatečnou sběrnou sítí, a prosazují vytvoření místa pro zpětný odběr pouze na každých 10 000 obyvatel v každém kraji. V praxi to znamená, že kolektivnímu systému stačí pouze vytvořit sběrná místa v největších městech kraje tak, aby splnil podmínku jedno sběrné místo pro 10 000 obyvatel, a nic ho nenutí vytvářet sběrnou síť i v menších obcích. Pro doplnění informace – v současné době Elektrowin smluvně zajišťuje zpětný odběr ze sběrných dvorů téměř 1 500 obcí, i když obcí přes 2 000 je pouze 703. Navíc je do sběrné sítě zapojeno i více než 3 000 obcí prostřednictvím mobilních sběrů a obecní síť doplňuje více než 1 500 Sborů dobrovolných hasičů (90 % z nich funguje v obcích do 1 000 obyvatel). Dopad na malé obce je v tomto směru jasný – zvýšení nákladů na odpadové hospodářství, a to včetně řešení černých skládek apod.

Řešením tohoto bodu je ponechání současné zákonné úpravy, která byla do této podoby upravena v roce 2014. Posledním bodem, na který bych chtěl upozornit je stanovení jednotných podmínek pro provozování kolektivního systému.

Návrh zákona některé aspekty řeší, ale bohužel ne v celé šíři, a to může mít negativní vliv na další vývoj zpětného odběru. Hlavním problémem současné právní úpravy je skutečnost, že zákon fakticky neumožňuje kontrolu kolektivních systémů. To se projevuje naprosto rozdílným přístupem k plnění povinností výrobců jednotlivými kolektivními systémy a má to významný dopad do nákladů jednotlivých systémů.

Jedná se o následující oblasti:

  •  založení kolektivního systému – v současné době je sice zákonem stanoveno, že kolektivní systém mohou založit minimálně 4 výrobci elektrozařízení, ale není stanoven např. minimální objem spotřebičů jimi uváděných na trh. 
  • vedení evidence materiálového toku zpětně odebraných spotřebičů – v důsledku nulové kontroly této povinnosti ze strany státních autorit některé systémy pouze tzv. „nakupují čísla o sběru“ a nijak nekontrolují jejich reálný obsah a tím legalizují nesprávný způsob zpracování elektrošrotu. Jejich cílem je pouze splnit vykazovací povinnost vůči MŽP, a tím zajistit důslednou kontrolu. 

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

 

ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA – OBALY ST 679/0

Předloženým návrhem zákona je novelizován zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o obalech stanovuje práva a povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s obaly, zpětném odběru a využití odpadu z obalů. Nakládáním s obaly se rozumí výroba obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a rovněž použití, úprava a opakované použití obalů. Celou tuto materii ovlivnilo schválení čtyřech směrnic EU, které vstoupily v platnost v červenci v roce 2018, které jsou součástí tzv. balíčku oběhového hospodářství.

Cílem navržených změn vyplývajících z praxe oběhového hospodářství, které mají zvýšit vyšší transparentnost a efektivitu fungování obalové společnosti tzv. (AOS). !!!!

Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby. Z hlediska funkce je lze dělit na obaly „prodejní“ (dříve spotřebitelské), „skupinové“ a „přepravní“, z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakovaně použitelné a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, např. na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované. Z těchto důvodů jejich běžného výskytu v běžné životě zákon navrhuje zejména následující změny: (na základě směrnice 2018/851/EU) – !!!!!!!!

  • Úprava podmínek plnění povinnosti zpětného odběru (§ 10), včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, povinnosti zařadit sběrná místa pro odpady z obalů do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a povinnosti informovat spotřebitele o možnostech předcházení vzniku odpadu a negativních dopadech odkládání odpadů mimo místa k tomu určená (prevence tzv. litteringu). !!!
  • Možnost určení pověřeného zástupce pro zahraniční osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu v ČR (§ 13a).
  • Stanovení povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů tak, aby nedocházelo k nepřiměřené zátěži malých podniků (§ 15a). !!
  • Úprava způsobu stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany AOS (§ 21).
  • Povinnost pro společnost provádět tzv. ekomodulaci a zveřejňovat vlastnickou strukturu, smlouvy a sazebníky; ekomodulací se rozumí zohlednění dopadu obalu na životní prostředí v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku AOS pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalů, hrazeného osobou uvádějící obal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle zákona o obalech, s tím, že je zohledňována zejména opakovaná použitelnost obalu, jeho recyklovatelnost, obsah nebezpečných látek a požadavky stanovené jinými právními předpisy.
  • Podmínky ověřování dat AOS a rozšíření evidenčních povinností AOS (§ 23 a 23a).
  • Stanovení způsobu vyrovnání nákladů jednotlivých AOS (§ 21b).
  • Úprava koordinace mezi jednotlivými AOS, řízená Ministerstvem životního prostředí (§ 21c).
  • Stanovení cílů pro recyklaci a celkové využití odpadu z obalů (příloha č. 3).

Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dále sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, například dalších obalů. Aby byl proces recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit na jednotlivé složky podle jejich materiálového složení, tedy je odkládat v rámci odděleného sběru odpadů.

zdroj: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tzv-obehove-hospodarstvi-jde-do-druheho-cteni-a-do-vyboru-snemovny-navrhl-jsem-prodlouzeni-projednani-o-dvacet-dnu-na-celkem-80-dnu/

Nová legislativa o odpadech posune ČR k oběhovému hospodářství, prodloužení lhůty skládkování by bylo krokem zpět

Nová legislativa o odpadech posune ČR k oběhovému hospodářství, prodloužení lhůty skládkování by bylo krokem zpět

Praha, 31. ledna 2020 – Poslanecká sněmovna dnes poslala do druhého čtení novelu zákona o odpadech. Vláda v něm chce zavést povinnost třídit bioodpady i u firem, zvýšit skládkovací poplatek s třídící slevou nebo posunout konec skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030. Piráti návrh jako celek podpořili, upozorňují však, že jeho součástí je problematická část, která posunuje lhůtu k ukončení skládkování. To je v rozporu s evropskými předpisy, z čehož by mohly hrozit České republice sankce od EU. Chtějí proto předložit pozměňovací návrh, který ponechá lhůtu konce skládkování na rok 2024.

Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 milionů korun.

„Jsem rád, že návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. Tuto vládní iniciativu podporuji. Vláda však v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030,” uvádí pirátský poslanec František Elfmark a dodává: „Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných. Na skládkách tak skončí zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. Přitom máme k dispozici potřebné technologie a také investory, kteří by dokázali zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024.” 

„Ve vládním návrhu zákona zcela chybí nastavení poplatku za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci odpadu, namísto jeho skládkování. V rámci obalového zákona pak navrhujeme implementovat směrnici o omezení jednorázových plastů. Dále vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby přestalo prosazovat řešení recyklace pomocí spalování, kterému říká energetické využití odpadů. Odpad je surovina a tak k němu i musíme přistupovat. Evropa již své surovinové zdroje vyčerpala a ceny prvotních surovin neustále rostou, konceptem cirkulární ekonomiky řeší EU především svoji surovinovou bezpečnost. Velký, a zatím málo využitý, potenciál představuje zpracování bioodpadů. Budeme prosazovat zahrnutí do míry třídění odpadů také domácí kompostování. Jedině tak mohou malé obce dosáhnout zákonem požadovaného limitu 70 procent míry třídění komunálního odpadu,” uvedla předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.

Konference – Balíček oběhového hospodářství – návrhy zákonů (Senát)

VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SENÁTU PARLAMENTU ČR

Konference  „Balíček oběhového hospodářství – návrhy zákonů“ ve středu dne 15. ledna 2020 od 9:00 hodin v Jednacím sále Senátu PČR

NÁVRH PROGRAMU:

9:00 hod. Zahájení konference – předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR Zbyněk Linhart

9:05 hod. Úvodní slovo – ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

9:15 hod.

  1. Cíle, principy a změny návrhů zákonů a závazky vyplývající z evropské legislativy včetně termínů:

 

  1. Návrh zákona o odpadech (zástupce předkladatel)
  2. Návrh zákona o obalech (zástupce předkladatele)
  3. Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (zástupce předkladatele)
  4. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákonů o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (zástupce předkladatele)
  5. Návrh zákona o zákazu jednorázových plastů (zástupce předkladatele)

10:15 hod.

  1. Nové povinnosti a práva vyplývající z návrhu balíčku pro obce a kraje

Současný stav a změny – Stanovisko Svazu měst a obcí ČR

Stanovisko Sdružení místních samospráv ČR

Zkušeností a metodika pomoci obcím

Stanovisko České asociace odpadového hospodářství

– Petr Havelka, výkonný ředitel

Stanovisko Institutu Cirkulární Ekonomiky

Diskuze senátorů, poslanců a dalších přihlášených hostů

11:45 – 12:15 hod. přestávka na občerstvení

12:15 hod.

  • Stav a předpoklad vývoje splnění cílů návrhů balíčku v oblasti hospodářství

Stanovisko Hospodářské komory ČR

Stanovisko České asociace oběhového hospodářství

– Miloš Kužvart, ředitel

Stanovisko Svaz průmyslu a dopravy ČR

Stanovisko Agrární komory ČR

Stanovisko Asociace soukromého zemědělství ČR

Stanovisko společnosti Zelený kruh Arnika

Zkušenosti a příklady dobré praxe

Diskuze senátorů, poslanců a dalších přihlášených hostů

13:30 hod.

  1. Shrnutí a doporučení
  • Jitka Seitlová, moderátorka konference, členka Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

***

Všechny prezentace, které byly na konferenci najdete ke stažení zde: https://drive.google.com/open?id=1cGWqipViAfRdAPO-7OcF6KTcVYsXhO09

Interaktivní seminář 65:25:10

Interaktivní seminář 65:25:10

Jak nastavit fairplay v odpadovém hospodářství a dosáhnout vytyčených cílů. Seminář se koná 13. 9. 2019 v Poslanecké sněmovně (státní akta) a začátek je plánován na 9 hodin. Seminář pořádají piráti společně se společností INCIEN a hnutím STAN.

PROGRAM: 

Téma SKLÁDKY
Požáry skládek / skládkovací poplatky
daňový režim skládek / navyšování TZS
odsun konce skládkování využitelných
materiálů o šest let…

EVO
energetické využívání odpadů
jak nastavit strop pro EVO aby neohrozilo cíle recyklace
budoucnost vedlejších energetických produktů
jaká zařízení, s jakými kapacitami a kde se v ČR připravují…

RECYKLACE / třídění
Fungování třídící slevy v praxi / definice
třídění a recyklace dle nové evropské
legislativy / jak vytvořit poptávku po
recyklátech a podpořit tak jak firmy, tak
obce, které třídí do maxima…

VŠEOBECNÁ DISKUZE

Průběh semináře zajišťuje INCIEN. Pro více informací a registraci kontaktujte dagmar@incien.org

 

 

Názor hnutí Duha na vládou schválenou odpadovou legislativu

Skandál: Vláda odmítla kompostovat bioodpad, místo toho se bude dál skládkovat až do roku 2030

Vláda 9. 12. 2019 schválila a k diskusi do Poslanecké sněmovny poslala dlouho připravovaný  návrh nového zákona o odpadech. Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 mil. Kč.Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. V rozporu s evropskými předpisy však navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030 [1]. Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných [2].

Podle vládního návrhu tak má na skládkách skončit zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2 ekvivalentu, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období [3].

Přitom k dispozici jsou jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Ministrem Brabcem navržené nevhodné podmínky však investory odrazují [4].

Vláda sice navrhla více odpadu skládkovat, na druhou stranu správně skládkování zdražuje. Zákon zvyšuje skládkovací poplatek a doplňuje jej třídící slevou podle návrhu Hnutí DUHA: obce, které vytřídí velkou část svých odpadů, mohou díky třídící slevě ušetřit na skládkovacím poplatku. Hnutí DUHA do návrhu legislativy prosadilo také povinnost firem zajistit v sídle a provozovnách třídění bioodpadů.

Na druhé straně návrh zákona zatím neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise [5] i OECD [6]. Zákon také neobsahuje žádná opatření na podporu skutečné recyklace, například zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu využil a nejen vytřídil.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA řekl:
“Již dvacet let zcela zbytečně končí kompostovatelné odpady na skládkách. Dnes vláda Andreje Babiše navrhla, aby tuto celoevropsky nelegální činnost Česko prodloužilo o dalších deset let.
Pozitivní však je, že zákon obce motivuje k separaci odpadů třídící slevou, kterou jsme léta navrhovali. Tam, kde se bude poctivě třídit, mohou mít domácnosti nižší poplatky za nakládání s odpady.” 

Kontakty
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, 604 207 302, ivo.kropacek@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, média a komunikace Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách požaduje v článku 6a), aby “odpady byly ukládány na skládku pouze po předchozí úpravě.” a v článku 5, aby do roku 2020 bylo v ČR “množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládku sníženo na 35 % (hmotnostních) z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995”. V roce 2017 jsme však skládkovali více než 62 %, viz [2]
[2] www.mzp.cz/cz/indikatory_odpady_2017 Indikátor I.22 ukazuje, že se ČR v roce 2017 uložilo na skládky 62,11 % množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) oproti množství skládkovaných BRKO z roku 1995 (MŽP toto množství určilo na 1,53 milionů tun). V roce 2017 bylo tedy skládkováno 950 000 tun BRKO, které nebyly vytříděny a zůstaly bez předchozí úpravy zamíchány ve směsném komunálním odpadu.
[3] https://bit.ly/2DPzfc7
[4] Výstupy z technologie úpravy odpadů nesmí podle ministra Brabce mít vyšší výhřevnost než 6,5 MJ/kg v sušině. Vyhláška navazující na zákon absurdně požaduje, aby se před uložením na skládku spálily i odpady jako slupky od brambor, zbytek jablka nebo nedojezený oběd. Takové ustanovení prakticky znamená, že se upravovat odpad před skládkováním vůbec nevyplatí, protože je lepší jej rovnou všechen spálit
[5] Communication from the Commission: Towards a thematic strategy on the prevention and recycling of waste. COM(2003) 301 final, European Commission, Brussels 2003
[6] OECD: Hodnocení stavu a politik životního prostředí, Česká republika, 2018