NKÚ: V Česku se nemění nakládání s odpady, dál převládá nevhodné skládkování

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval využití prostředků státu a EU v této oblasti mezi lety 2018 až 2020. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si uvědomuje, že vysoká míra skládkování odpadů je problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší, sdělilo ČTK. Hlavním nástrojem je postupné navyšování poplatku za skládkování.

Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací.

NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky,“ konstatoval NKÚ.

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.

Ministerstvo odmítlo tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech, tak jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedlo MŽP.

NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odkad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.

Kontroloři poukázali také na to, že poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun. „S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v ČR zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 procent,“ uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025–2035. Bude zaměřený na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a nové požadavky evropské legislativy.

zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nku-v-cesku-se-nemeni-nakladani-s-odpady-dal-prevlada-nevhodne-skladkovani/2215826

Budoucnost je v oběhovém hospodářství. Jak zvýšit recyklaci a omezit produkci odpadu jsme diskutovali na dvou kulatých stolech.

Oběhové hospodářství bylo  24.6. 2021 tématem dvou online kulatých stolů. Dopoledne jsem spolu s kolegyní Krutákovou pořádal kulatý stůl na téma “Budoucnost recyklace v ČR”, odpoledne jsem spoluzašťitoval kulatý stůl ke směrnici o omezení jednorázových plastů (SUP), rozšířené odpovědnosti výrobců a ekomodulaci.

Maximální recyklaci považuji za nezbytnou pro přechod na oběhové hospodářství. Jelikož však podporu recyklace ze strany nových zákonů nevidím jako dostatečnou, uspořádal jsem kulatý stůl právě s cílem prodiskutovat s odborníky možnosti navýšení recyklace. Vystupující napříč spektrem od zástupců MŽP a společnosti EKO-KOM, přes asociace až po zástupce recyklačního průmyslu se celkem shodli  v tom, že recyklaci je skutečně třeba podpořit, problém je zejména s recyklací plastů a s váznoucí poptávkou po recyklovaných výrobcích.  K řešení se každý stavěl z trochu jiného úhlu.

Dle mého názoru by odpovědnost za produkci a zpracování odpadu měla dopadat ve větší míře na výrobce, tak aby byli motivováni k přechodu na recyklované a recyklovatelné materiály.

Naprosto souhlasím s tím, že zásadním problémem je nedostatečná poptávka po recyklátu a tím pádem nedostatečná motivace pro recyklaci.

 

Řešení je komplexní, musíme zkombinovat:

  • Efektivní ekomodulaci, tedy zvýhodnění šetrných obalů.
  • Legislativně nastavené recyklační cíle, podporu vzniku a modernizaci recyklačních závodů, třídicích linek a nových technologií (včetně chemické recyklace, které se kulatý stůl také věnoval).
  • Zelené zadávání zakázek.
  • Osvětu spotřebitelů a další nástroje.

Je toho hodně, ale věřím, že postupnými kroky to zvládneme. 

 

Kulatý stůl ke směrnici o jednorázových plastech byl taktéž velmi zajímavý. Jelikož jsem sněmovním zpravodajem obou tisků, které směrnici implementují, a téma mne velmi zajímá, založil jsem již před časem pracovní skupinu složenou zejména ze zástupců společností, jichž se změny budou týkat, a probíral s nimi jejich pohled na jednorázové výrobky, obaly a novou legislativu.  

Diskuze na kulatém stole se od samotného tématu směrnice a implementační legislativy rychle přesunula zejména k otázce zálohování nápojových obalů a možnosti vzniku více autorizovaných obalových společností.

V kontextu směrnice o jednorázových plastech se na rozdíl od MŽP kloním k názoru, že zálohy by byly nápomocné odklonu lahví ze směsného odpadu i z přírody a k získání čistého recyklátuTaktéž možnost fungování více AOS na našem trhu nepovažuji za problém, ale za zajímavou možnost.

Jelikož obě tato témata jsou komplexní, do jisté míry kontroverzní a velmi obsáhlá, podporuji nápad vzešlý z diskuze, a jsem připraven uspořádat další dva kulaté stoly, jeden zaměřený pouze na zálohování a druhý k podmínkám pro autorizované obalové společnosti.

František Elfmark, vizionář v oblasti oběhového hospodářství

 

⇒ Zvukový záznam z obou kulatých stolů a také prezentace vystupujících odborníků si můžete prohlédnout na webových stránkách Výboru pro životní prostředí.

  1. https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=30
  2. https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=29

Nová studie přináší informace o druhu, chování a původu odpadu v oceánech

Asi nikoho z nás nepřekvapuje, že přibližně 80 % odpadu v oceánu je tvořeno plasty. 

  • 10 výrobků ze 112 identifikovaných tvoří přitom tři čtvrtiny veškerého odpadu. Žebříček vedou obaly od jídla a nápojů – krabičky na jídlo s sebou, PET lahve, sáčky, kelímky…
  • Na plážích je potom časté obrovské množství nedopalkůI když jsem kuřák, nemám rád znečišťování pláží vajgly a snažím se všechen vyprodukovaný odpad z pláže zase odnést. Máte to stejně? 
  • Jen 22 % odpadu v oceánech pochází z rybaření, lodní dopravy a dalších vodních aktivit. Zbytek pochází ze souše.

Zatímco dále v moři a na hlubokém mořském dně nacházíme hlavně mikroplasty, plastový odpad před rozpadem se hromadí při pobřeží – je zde tak šace odpad řešit dříve, než se z něj stanou prakticky nezachytitelné mikroplasty a zmizí v oceánu.

Autoři studie upozorňují na to, že ačkoli počínající snahy o omezení jednorázových plastů v EU a USA jsou chvályhodné, nestačí. Měli bychom se zaměřit na snižování množství odpadu jako takového, zavedení principů rozšířené odpovědnosti výrobce a u alternativ k plastům se zabývat jejich vlivem na životní prostředí v celém životním cyklu. S tím naprosto souhlasím.


Zdroje:

https://phys.org/news/2021-06-full-picture-nature-ocean-litter.html
https://www.pexels.com/cs-cz/foto/plaz-pisek-ocean-pobrezi-2827735/

Studie společnosti Smithers: Plastů budeme spotřebovávat více, ale více se zaměříme i na recyklaci

Podle nové studie agentury Smithers celosvětová spotřeba plastového obalového materiálu letos oproti loňskému roku vzroste o 4,7 % a v letech 2021–2026 dále poroste o 3,5 % a dosáhne až na 73,1 milionu tun (v roce 2020 šlo o 54 tun). Růst spotřeby se předpokládá zejména v Asii a poptávka bude především po PP, PE a směsných plastech.

Dobrou zprávou však je, že se předpokládá také nárůst využívání rPET a to i pro potravinářské účely a také rozvoj metod a zvýšení účinnosti jak mechanické, tak i chemické recyklace. Dojde také k navýšení financování vědy a výzkumu v této oblasti a v oblasti technologií bariérových povlaků.

Zdroj: https://www.svetbaleni.cz/2021/05/21/poroste-spotreba-plastu-i-duraz-na-jejich-udrzitelnost-predpovida-analyza-smithers/?fbclid=IwAR1Qi81F0u4q14ScvcUZQgiHn8SgU66zWNeK6Qjuqo8LBFGgoc0HfrZr92w

Existuje ideální obal?

Plastové znečištění přírody je problémem, který se nyní snaží řešit nejen občanské iniciativy a neziskové organizace, ale i politici, výrobci a prodejci.

V případě jednorázových plastů a plastových obalů bych v této souvislosti zmínil zejména směrnici SUP (omezení vybraných jednorázových plastových výrobků) a ekomodulaci. 

Jsem pro, aby obaly byly:

  • co nejšetrnější k přírodě,
  • aby se analyzoval jejich dopad na životní prostředí v celém životním cyklu (LCA),
  • aby výrobci i spotřebitelé byli motivování k přechodu na ekologičtější varianty.

Toto téma najdete i v našem volebním programu.

Uvědomuji si však, že najít nejvhodnější obal z hlediska uchování obsahu a šetrnosti k přírodě není vůbec jednoduché, a proto tomuto hledání musíme věnovat čas a prostředky. Natož když zohledníme další, a pravděpodobně vůbec nejdůležitější aspekt. Tím je zdravotní nezávadnost.

Nová studie Arniky upozorňuje na přítomnost tzv. PFAS v obalech jídla z fastfoodů, v papírových taškách a dalších výrobcích.

 

PFAS jsou syntetické látky, které obsahují extrémně silné chemické vazby, kvůli tomu jsou prakticky nerozložitelné a přezdívá se jim “věčné chemikálie”. Jejich funkcí ve výrobcích je ochrana před prosáknutím vody a mastnoty.

Smutné je, že nejvíce těchto látek obsahují obaly, které se používají právě jako alternativa k plastům – krabičky na jídlo a jednorázové nádobí z cukrové třtiny.

Tyto látky přetrvávají velmi dlouho jak v lidském těle, tak v přírodě. Mohou mít karcinogenní účinky, zvyšují také hodnotu cholesterolu v krvi.

Ochrana ekosystémů a našeho zdraví tak jde ruku v ruce. Ukazuje se, že nahrazení polystyrenových krabiček na jídlo těmi sice z rozložitelných materiálů ale obsahujícími potenciálně nebezpečné chemikálie, není cesta. Materiál budoucnosti tak musíme hledat dál. 

 

A jaký je podle Vás ideální obalový materiál? Co je pro Vás při výběru obalu důležité? 


Zdroje:

https://arnika.org/fastfoodove-retezce-v-cesku-pouzivaji-toxicke-obaly-na-potraviny-rika-nova-studie

https://echa.europa.eu/cs/hot-topics/perfluoroalkyl-chemicals-pfas

https://arnika.org/perfluorovane-a-polyfluorovane-latky-pfas

https://www.epa.gov/pfas/basic-information-pfas

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Nechceme-li se utopit v odpadu, musíme se snažit minimalizovat jeho produkci a maximalizovat jeho využití. 

K tomu, abychom odpad mohli využít a ve spalovně či na skládce skončilo jen nutné minimum, je potřeba ho také pečlivě třídit. Zlepšení třídění může pomoci obcím v dosažení na tzv. třídící slevu. Podle nového odpadového zákona se totiž jistá část komunálního odpadu bude moci nadále ukládat na skládku za stávající cenu 500 Kč/tunu. Za tuto zvýhodněnou částku bude možné skládkovat množství odpadu, odpovídající 200 kg na obyvatele/rok v letošním roce a toto množství se bude nadále snižovat takto:

 

Aby obce nemusely vynakládat horentní sumy na skládkování komunálního odpadu, bude nutné snížit množství SKO ukládaného na skládku (to je koneckonců právě cílem těchto legislativních změn). Jak? Motivovat obyvatele ke snižování produkce odpadu (např. finančně – skrze systémy jako je PAYT, dále osvětou, podporou služeb jako je opravárenství, podporou znovupoužitelných obalů atd.), odpad využívat a neukládat pouze na skládku (výroba TAP, energetické využití), maximalizovat třídění a odklonit využitelné složky ze směsného odpadu.

Jak totiž ukázaly analýzy SKO v Kopřivnici a Bílovci, s tříděním a tom nejsme zdaleka tak dobře, jak to na první pohled vypadá. V obou případech by zhruba dvě třetiny odpadu v nádobách na směsný odpad mohly být vytříděny a dále využity. Podobná situace pravděpodobně bude ve většině obcí. Naprosto největší podíl tvoří bioodpad (následovaný sklem, papírem či textilem), který by místo zahnívání na skládce mohl být využit pro výrobu kompostu či bioplynu.

Bioodpad je jedním z témat, na který se zaměřujeme v našem programu pro příští volební období. Chceme podpořit produkci kvalitního kompostu, který pomůže půdě, které chybí organická hmota, a bioodpad využívat také namísto cíleně pěstované biomasy v bioplynových stanicích. 

Třídíte bioodpad nebo dokonce sami kompostujete? Pokud ne, co je pro Vás překážkou?