Budoucnost je v oběhovém hospodářství. Jak zvýšit recyklaci a omezit produkci odpadu jsme diskutovali na dvou kulatých stolech.

Budoucnost je v oběhovém hospodářství. Jak zvýšit recyklaci a omezit produkci odpadu jsme diskutovali na dvou kulatých stolech.

Oběhové hospodářství bylo  24.6. 2021 tématem dvou online kulatých stolů. Dopoledne jsem spolu s kolegyní Krutákovou pořádal kulatý stůl na téma “Budoucnost recyklace v ČR”, odpoledne jsem spoluzašťitoval kulatý stůl ke směrnici o omezení jednorázových plastů (SUP), rozšířené odpovědnosti výrobců a ekomodulaci.

Maximální recyklaci považuji za nezbytnou pro přechod na oběhové hospodářství. Jelikož však podporu recyklace ze strany nových zákonů nevidím jako dostatečnou, uspořádal jsem kulatý stůl právě s cílem prodiskutovat s odborníky možnosti navýšení recyklace. Vystupující napříč spektrem od zástupců MŽP a společnosti EKO-KOM, přes asociace až po zástupce recyklačního průmyslu se celkem shodli  v tom, že recyklaci je skutečně třeba podpořit, problém je zejména s recyklací plastů a s váznoucí poptávkou po recyklovaných výrobcích.  K řešení se každý stavěl z trochu jiného úhlu.

Dle mého názoru by odpovědnost za produkci a zpracování odpadu měla dopadat ve větší míře na výrobce, tak aby byli motivováni k přechodu na recyklované a recyklovatelné materiály.

Naprosto souhlasím s tím, že zásadním problémem je nedostatečná poptávka po recyklátu a tím pádem nedostatečná motivace pro recyklaci.

 

Řešení je komplexní, musíme zkombinovat:

  • Efektivní ekomodulaci, tedy zvýhodnění šetrných obalů.
  • Legislativně nastavené recyklační cíle, podporu vzniku a modernizaci recyklačních závodů, třídicích linek a nových technologií (včetně chemické recyklace, které se kulatý stůl také věnoval).
  • Zelené zadávání zakázek.
  • Osvětu spotřebitelů a další nástroje.

Je toho hodně, ale věřím, že postupnými kroky to zvládneme. 

Kulatý stůl ke směrnici o jednorázových plastech byl taktéž velmi zajímavý. Jelikož jsem sněmovním zpravodajem obou tisků, které směrnici implementují, a téma mne velmi zajímá, založil jsem již před časem pracovní skupinu složenou zejména ze zástupců společností, jichž se změny budou týkat, a probíral s nimi jejich pohled na jednorázové výrobky, obaly a novou legislativu.  

Diskuze na kulatém stole se od samotného tématu směrnice a implementační legislativy rychle přesunula zejména k otázce zálohování nápojových obalů a možnosti vzniku více autorizovaných obalových společností.

V kontextu směrnice o jednorázových plastech se na rozdíl od MŽP kloním k názoru, že zálohy by byly nápomocné odklonu lahví ze směsného odpadu i z přírody a k získání čistého recyklátuTaktéž možnost fungování více AOS na našem trhu nepovažuji za problém, ale za zajímavou možnost.

Jelikož obě tato témata jsou komplexní, do jisté míry kontroverzní a velmi obsáhlá, podporuji nápad vzešlý z diskuze, a jsem připraven uspořádat další dva kulaté stoly, jeden zaměřený pouze na zálohování a druhý k podmínkám pro autorizované obalové společnosti.

František Elfmark, vizionář v oblasti oběhového hospodářství

 

⇒ Zvukový záznam z obou kulatých stolů a také prezentace vystupujících odborníků si můžete prohlédnout na webových stránkách Výboru pro životní prostředí.

  1. https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=30
  2. https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=29
Nová studie přináší informace o druhu, chování a původu odpadu v oceánech

Nová studie přináší informace o druhu, chování a původu odpadu v oceánech

Asi nikoho z nás nepřekvapuje, že přibližně 80 % odpadu v oceánu je tvořeno plasty. 

  • 10 výrobků ze 112 identifikovaných tvoří přitom tři čtvrtiny veškerého odpadu. Žebříček vedou obaly od jídla a nápojů – krabičky na jídlo s sebou, PET lahve, sáčky, kelímky…
  • Na plážích je potom časté obrovské množství nedopalkůI když jsem kuřák, nemám rád znečišťování pláží vajgly a snažím se všechen vyprodukovaný odpad z pláže zase odnést. Máte to stejně? 
  • Jen 22 % odpadu v oceánech pochází z rybaření, lodní dopravy a dalších vodních aktivit. Zbytek pochází ze souše.

Zatímco dále v moři a na hlubokém mořském dně nacházíme hlavně mikroplasty, plastový odpad před rozpadem se hromadí při pobřeží – je zde tak šace odpad řešit dříve, než se z něj stanou prakticky nezachytitelné mikroplasty a zmizí v oceánu.

Autoři studie upozorňují na to, že ačkoli počínající snahy o omezení jednorázových plastů v EU a USA jsou chvályhodné, nestačí. Měli bychom se zaměřit na snižování množství odpadu jako takového, zavedení principů rozšířené odpovědnosti výrobce a u alternativ k plastům se zabývat jejich vlivem na životní prostředí v celém životním cyklu. S tím naprosto souhlasím.


Zdroje:

https://phys.org/news/2021-06-full-picture-nature-ocean-litter.html
https://www.pexels.com/cs-cz/foto/plaz-pisek-ocean-pobrezi-2827735/

Studie společnosti Smithers: Plastů budeme spotřebovávat více, ale více se zaměříme i na recyklaci

Podle nové studie agentury Smithers celosvětová spotřeba plastového obalového materiálu letos oproti loňskému roku vzroste o 4,7 % a v letech 2021–2026 dále poroste o 3,5 % a dosáhne až na 73,1 milionu tun (v roce 2020 šlo o 54 tun). Růst spotřeby se předpokládá zejména v Asii a poptávka bude především po PP, PE a směsných plastech.

Dobrou zprávou však je, že se předpokládá také nárůst využívání rPET a to i pro potravinářské účely a také rozvoj metod a zvýšení účinnosti jak mechanické, tak i chemické recyklace. Dojde také k navýšení financování vědy a výzkumu v této oblasti a v oblasti technologií bariérových povlaků.

Zdroj: https://www.svetbaleni.cz/2021/05/21/poroste-spotreba-plastu-i-duraz-na-jejich-udrzitelnost-predpovida-analyza-smithers/?fbclid=IwAR1Qi81F0u4q14ScvcUZQgiHn8SgU66zWNeK6Qjuqo8LBFGgoc0HfrZr92w

Existuje ideální obal?

Existuje ideální obal?

Plastové znečištění přírody je problémem, který se nyní snaží řešit nejen občanské iniciativy a neziskové organizace, ale i politici, výrobci a prodejci.

V případě jednorázových plastů a plastových obalů bych v této souvislosti zmínil zejména směrnici SUP (omezení vybraných jednorázových plastových výrobků) a ekomodulaci. 

Jsem pro, aby obaly byly:

  • co nejšetrnější k přírodě,
  • aby se analyzoval jejich dopad na životní prostředí v celém životním cyklu (LCA),
  • aby výrobci i spotřebitelé byli motivování k přechodu na ekologičtější varianty.

Toto téma najdete i v našem volebním programu.

Uvědomuji si však, že najít nejvhodnější obal z hlediska uchování obsahu a šetrnosti k přírodě není vůbec jednoduché, a proto tomuto hledání musíme věnovat čas a prostředky. Natož když zohledníme další, a pravděpodobně vůbec nejdůležitější aspekt. Tím je zdravotní nezávadnost.

Nová studie Arniky upozorňuje na přítomnost tzv. PFAS v obalech jídla z fastfoodů, v papírových taškách a dalších výrobcích.

PFAS jsou syntetické látky, které obsahují extrémně silné chemické vazby, kvůli tomu jsou prakticky nerozložitelné a přezdívá se jim “věčné chemikálie”. Jejich funkcí ve výrobcích je ochrana před prosáknutím vody a mastnoty.

Smutné je, že nejvíce těchto látek obsahují obaly, které se používají právě jako alternativa k plastům – krabičky na jídlo a jednorázové nádobí z cukrové třtiny.

Tyto látky přetrvávají velmi dlouho jak v lidském těle, tak v přírodě. Mohou mít karcinogenní účinky, zvyšují také hodnotu cholesterolu v krvi.

Ochrana ekosystémů a našeho zdraví tak jde ruku v ruce. Ukazuje se, že nahrazení polystyrenových krabiček na jídlo těmi sice z rozložitelných materiálů ale obsahujícími potenciálně nebezpečné chemikálie, není cesta. Materiál budoucnosti tak musíme hledat dál. 

 

A jaký je podle Vás ideální obalový materiál? Co je pro Vás při výběru obalu důležité? 


Zdroje:

https://arnika.org/fastfoodove-retezce-v-cesku-pouzivaji-toxicke-obaly-na-potraviny-rika-nova-studie

https://echa.europa.eu/cs/hot-topics/perfluoroalkyl-chemicals-pfas

https://arnika.org/perfluorovane-a-polyfluorovane-latky-pfas

https://www.epa.gov/pfas/basic-information-pfas

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Bioodpad tvoří velkou část směsného odpadu. Pojďme s tím něco udělat!

Nechceme-li se utopit v odpadu, musíme se snažit minimalizovat jeho produkci a maximalizovat jeho využití. 

K tomu, abychom odpad mohli využít a ve spalovně či na skládce skončilo jen nutné minimum, je potřeba ho také pečlivě třídit. Zlepšení třídění může pomoci obcím v dosažení na tzv. třídící slevu. Podle nového odpadového zákona se totiž jistá část komunálního odpadu bude moci nadále ukládat na skládku za stávající cenu 500 Kč/tunu. Za tuto zvýhodněnou částku bude možné skládkovat množství odpadu, odpovídající 200 kg na obyvatele/rok v letošním roce a toto množství se bude nadále snižovat takto:

Aby obce nemusely vynakládat horentní sumy na skládkování komunálního odpadu, bude nutné snížit množství SKO ukládaného na skládku (to je koneckonců právě cílem těchto legislativních změn). Jak? Motivovat obyvatele ke snižování produkce odpadu (např. finančne – skrze systémy jako je PAYT, dále osvětou, podporou služeb jako je opravárenství, podporou znovupoužitelných obalů atd.), odpad využívat a neukládat pouze na skládku (výroba TAP, energetické využití), maximalizovat třídění a odklonit využitelné složky ze směsného odpadu.

Jak totiž ukázaly analýzy SKO v Kopřivnici a Bílovci, s tříděním a tom nejsme zdaleka tak dobře, jak to na první pohled vypadá. V obou případech by zhruba dvě třetiny odpadu v nádobách na směsný odpad mohly být vytříděny a dále využity. Podobná situace pravděpodobně bude ve většině obcí. Naprosto největší podíl tvoří bioodpad (následovaný sklem, papírem či textilem), který by místo zahnívání na skládce mohl být využit pro výrobu kompostu či bioplynu.

Bioodpad je jedním z témat, na který se zaměřujeme v našem programu pro příští volební období. Chceme podpořit produkci kvalitního kompostu, který pomůže půdě, které chybí organická hmota, a bioodpad využívat také namísto cíleně pěstované biomasy v bioplynových stanicích. 

Třídíte bioodpad nebo dokonce sami kompostujete? Pokud ne, co je pro Vás překážkou?

Dnes jsem se zúčastnil kulatého stolu pořádaného Českým statistickým úřadem k problematice dvojích dat odpadů v ČR

Dnes jsem se zúčastnil kulatého stolu pořádaného Českým statistickým úřadem k problematice dvojích dat odpadů v ČR

Zástupci ČSÚ podrobně informovali o průběhu řešení problému dvojích dat o produkci odpadů, kdy data vykazovaná ČSÚ a MŽP byla léta diametrálně rozdílná. 

Problematice dvojích dat se věnuji již delší dobu a několikrát jsem interpeloval pana ministra Brabce.

Také jsme tuto problematiku probírali i na našem posledním semináři věnovaném oběhovému hospodářství SOH3. https://www.obehovehospodarstvi.eu/seminar-obehoveho-hospodarstvi-iii-vzbudil-velky-zajem-odborniku-i-verejnosti/

Zásadní změny, díky kterým se nyní data těchto institucí přibližují, spočívaly ve změně metodiky (např. do komunálního odpadu se nyní počítá i odpad podobný komunálnímu a sesbíraný mimo systém obcí) a v přechodu ČSÚ z výběrového systému výkazů ODP na administrativní data ze systému ISPOP jakožto základu pro statistiky.

V rámci diskuze jsem se ptal na několik dotazů, včetně toho, proč v tabulkách na webu EUROSTATu je u dat za ČR uvedeno, že jde jen o odhad. Bylo to odůvodněno tím, že EUROSTAT ještě neaktualizoval databázi (ČR totiž ověřená data poskytla až po termínu zveřejnění). Dále mě zajímalo třeba to, jaké audity a hodnocení metodik proběhly a s jakým výsledkem. Zajímal jsem se také o možnost zveřejnění statistik a indikátorů o produkci a nakládání s odpadem za jednotlivé obce nebo alespoň ORP. Zástupci ČSÚ ani MŽP se do zvěřejňování takto podrobných dat příliš pouštět nechtějí a přislíbili je pouze na úrovni krajů.

Já si myslím, že by podrobnější data byla užitečná zejména pro obce, které by mohly vidět, jak si stojí oproti ostatním obcím, motivovat se ke zlepšení a u “úspěšnějších kolegů” se inspirovat jejich receptem na menší množství odpadu, kvalitnější třídění atd. Proto jsem pro, aby ke zveřejnění těchto dat došlo a vynasnažím se o to, aby se tak i do budoucna stalo.