Tzv. oběhové hospodářství jde do druhého čtení a do výborů sněmovny. Na projednání je celkem 80 dnů

od webmaster | Úno 3, 2020 | Novinky

Náš poslanec František Elfmark, který má odpadovou legislativu na starosti, vydal na svém blogu následující komentář k jednání na plénu poslanecké sněmovny.

***

Ve středu 29.1. 2020 se poprvé dostala oběhová legislativa v 1, čtení na plénum sněmovny. Vzhledem k času kdy projednání začalo, se bohužel nestihl projednat ani první odpadový zákon. Projednání pokračovalo tedy v pátek 31.1.2020. Níže dávám mé komentáře ke všem zákonům, ke kterým jsem vystoupil plus moji zpravodajskou zprávu k zákonu o obalech, kde jsem i výborovým zpravodajem.

***

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Jak již všichni víte, projednáváme zde v prvním čtení oběhovou legislativu.

O co se jedná? Jde o zákony čítající:

ZÁKON O ODPADECH,
ZÁKON O VYBRANÝCH VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ,
ZÁKON O OBALECH
A TZV. ZMĚNOVÝ ZÁKON

Nová legislativa by měla přinést do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko by tak konečně mělo vykročit na cestu k oběhovému hospodářství. Bude to tak? Zrecyklujeme ČESKO? 

POJĎME K PROJEDNÁVANÉMU ZÁKONU O ODPADECH

Vláda schválila a do sněmovny nám k diskusi do Poslanecké sněmovny poslala dlouho připravovaný  návrh nového zákona o odpadech. Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 mil. Kč. Položme si otázku. Je to správně?

Návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. To podporuji a jsem za to rád. Je to pro ně samozřejmě i motivační. Ovšem v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030. Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných (Jedná se o biologicky rozložitelný komunální odpad). Podle vládního návrhu, tak má na skládkách skončit zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2 ekvivalentu, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. To vážně chceme?

Přitom k dispozici jsou jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Ministrem Brabcem navržené nevhodné podmínky však investory odrazují. Vláda sice navrhla prodloužení lhůty pro skládkování, ale alespoň navrhuje zvýšení skládkovacího poplatku a doplňuje jej třídící slevou: obce, které vytřídí velkou část svých odpadů, mohou díky třídící slevě ušetřit na skládkovacím poplatku. Je dobré, že se podařilo do návrhu legislativy prosadit také povinnost firem zajistit v sídle a provozovnách třídění bioodpadů. Bioodpady jsou složka, která má ve třídění ještě velmi velké mezery. Na druhou stranu návrh zákona zatím neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise i OECD. Zákon také neobsahuje žádná opatření na podporu skutečné recyklace, například zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu využil a nejen vytřídil. TŘÍDĚNÍ NENÍ RECYKLACE.

Tak si to tedy shrňme:

+ vyšší skládkovací poplatek s třídící slevou

+ povinnost třídit bioodpady i u firem

– odsun konce skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030

– zákaz skládkování pro odpady podle parametru výhřevnosti (nepožaduje po nás EU legislativa a zákonitě vede k nadkapacitám spalovacích zařízení)

– absence poplatku za spalování jež nám doporučují zavézt OECD i EK

– chybí jasné ustanovení, že domácí a komunitní kompostování se má počítat do cílů třídění komunálních odpadů

– absence podpory skutečné recyklace. Cíle směrnice jsou na recyklaci, ne na třídění. Jen třídění nám nepomůže, když ty vytříděné suroviny tím je nezrecyklujeme.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

ZÁKON O OBALECH 

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Zákon o obalech provází také několik kontroverzních témat, která rezonují napříč společností. Chtěl bych tady vzpomenout pár z nich.

Velká diskuze ve výborech bude o tom, jak dosáhnout cíle vytřídění PET lahví a hliníkových obalů (kde vláda navrhuje požádat EK o výjimku, abychom nemuseli recyklovat tolik, jak se dohodly státy EU ve směrnici!). Přitom zálohování by mohlo vést ke zlepšení životního prostředí, k omezení plýtvání surovinami a také by Českou republiku vedlo k čistší přírodě a cirkulační ekonomice. Dále není jasné kdo bude platit sankce za nedosažení cílů třídění PET lahví, když nezavedeme zálohování a cílů nedosáhneme. Směrnice však přitom určuje povinnost pro členské státy EU od roku 2029 zajistit 90% míru třídění (žádná země na světě nedosáhla vytřídění PET lahví nad 80 % bez zálohování).

Další z věcí co budeme určitě na výborech debatovat je faktor monopolu firmy EKO-KOM. Je třeba si ujasnit, zda chceme mít jedinou autorizovanou společnost, která se bude zabývat celorepublikovým systémem třídění, recyklace a využívání obalového odpadu NEBO otevřeme konkurenční prostor pro zdravou soutěž v této oblasti i pro jiné firmy. Dle mého názoru některé ustanovení v tomto zákoně konkurenci znemožňují a zpřísňují jí podmínky, než měl při svém vzniku Eko-kom sám. Pak chybí implementace SUP směrnice o omezení jednorázových plastů do tohoto zákona. Naskýtá se tedy otázka. Proč má Poslanecká sněmovna za půl roku znovu jednat o změně obalového zákona, kvůli implementaci SUP směrnice, když tyto požadavky směrnice jsou známy už přes půl roku.

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ

Hezký den Vážený předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci… Vzpomenu zase část bodů, které považuji za problematické a budou předmětem projednávání návrhu zákona ve výborech.

V tomto zákoně se mi jako nejvýznamnější část jeví správné nastavení podmínek pro zpracování elektroodpadu. 

V současné době je vydáno více než 200 povolení pro zpracování elektroodpadu. Nicméně v souladu s platnými českými standardy vycházejícími z evropských standardů CENELEC zpracovává elektroodpad pouze 12 subjektů. To má tři zásadní dopady – prvním je, že těchto 12 zpracovatelů má vyšší náklady spojené s dodržováním standardů a s tím spojenými investicemi do nejnovějších technologií a druhým fakt, že ostatní zpracovatelé nedosahují nesprávným způsobem zpracování potřebné kvality materiálových výstupů, čímž dochází doslova k vyhazování cenných surovin oknem, ty se potom musí do ČR draze dovážet.

A třetím aspektem je fakt, že nesprávným zpracováním dochází k poškození životního prostředí (únik freonů do ovzduší, kondenzátory obsahující PCB jsou skládkovány, nesprávné nakládání s azbestem atp.).

Řešení vidím v zákonem nastavené povinné certifikaci všech zpracovatelů elektroodpadů v souladu s platnými ČSN normami. Pro ilustraci významu surovin získaných ze zpracování elektroodpadu uvádíme, že kolektivní systém Elektrowin za 14 let své existence zajistil zpětný odběr více než 400 000 tun elektrozařízení – díky tomu se zachránilo pro nové použití 200 000 tun železa, 4000 tun mědi, 12 000 tun hliníku a 56 000 tun plastů.

Dalším výrazným bodem je dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele.

Dle současně platné zákonné úpravy musí každý výrobce elektrozařízení prostřednictvím kolektivního systému mít smluvně zajištěno sběrné místo v každé obci nad 2 000 obyvatel. Nový zákon však v tomto bodě ustoupil tlaku kolektivních systémů, které nedisponují dostatečnou sběrnou sítí, a prosazují vytvoření místa pro zpětný odběr pouze na každých 10 000 obyvatel v každém kraji. V praxi to znamená, že kolektivnímu systému stačí pouze vytvořit sběrná místa v největších městech kraje tak, aby splnil podmínku jedno sběrné místo pro 10 000 obyvatel, a nic ho nenutí vytvářet sběrnou síť i v menších obcích. Pro doplnění informace – v současné době Elektrowin smluvně zajišťuje zpětný odběr ze sběrných dvorů téměř 1 500 obcí, i když obcí přes 2 000 je pouze 703. Navíc je do sběrné sítě zapojeno i více než 3 000 obcí prostřednictvím mobilních sběrů a obecní síť doplňuje více než 1 500 Sborů dobrovolných hasičů (90 % z nich funguje v obcích do 1 000 obyvatel). Dopad na malé obce je v tomto směru jasný – zvýšení nákladů na odpadové hospodářství, a to včetně řešení černých skládek apod.

Řešením tohoto bodu je ponechání současné zákonné úpravy, která byla do této podoby upravena v roce 2014. Posledním bodem, na který bych chtěl upozornit je stanovení jednotných podmínek pro provozování kolektivního systému.

Návrh zákona některé aspekty řeší, ale bohužel ne v celé šíři, a to může mít negativní vliv na další vývoj zpětného odběru. Hlavním problémem současné právní úpravy je skutečnost, že zákon fakticky neumožňuje kontrolu kolektivních systémů. To se projevuje naprosto rozdílným přístupem k plnění povinností výrobců jednotlivými kolektivními systémy a má to významný dopad do nákladů jednotlivých systémů.

Jedná se o následující oblasti:

•  založení kolektivního systému – v současné době je sice zákonem stanoveno, že kolektivní systém mohou založit minimálně 4 výrobci elektrozařízení, ale není stanoven např. minimální objem spotřebičů jimi uváděných na trh. 
• vedení evidence materiálového toku zpětně odebraných spotřebičů – v důsledku nulové kontroly této povinnosti ze strany státních autorit některé systémy pouze tzv. „nakupují čísla o sběru“ a nijak nekontrolují jejich reálný obsah a tím legalizují nesprávný způsob zpracování elektrošrotu. Jejich cílem je pouze splnit vykazovací povinnost vůči MŽP, a tím zajistit důslednou kontrolu. 

Na závěr bych chtěl bych navrhnout prodloužení projednání toho sněmovního tisku ve výborech o 20 dní.

ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA – OBALY ST 679/0

Předloženým návrhem zákona je novelizován zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o obalech stanovuje práva a povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s obaly, zpětném odběru a využití odpadu z obalů. Nakládáním s obaly se rozumí výroba obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a rovněž použití, úprava a opakované použití obalů. Celou tuto materii ovlivnilo schválení čtyřech směrnic EU, které vstoupily v platnost v červenci v roce 2018, které jsou součástí tzv. balíčku oběhového hospodářství.

Cílem navržených změn vyplývajících z praxe oběhového hospodářství, které mají zvýšit vyšší transparentnost a efektivitu fungování obalové společnosti tzv. (AOS). !!!!

Obaly jsou neodmyslitelnou součástí celé řady výrobků. Jejich základním posláním je uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby. Z hlediska funkce je lze dělit na obaly „prodejní“ (dříve spotřebitelské), „skupinové“ a „přepravní“, z hlediska četnosti jejich používání na obaly jednorázové nebo opakovaně použitelné a z hlediska materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, např. na obaly plastové, skleněné, papírové či kombinované. Z těchto důvodů jejich běžného výskytu v běžné životě zákon navrhuje zejména následující změny: (na základě směrnice 2018/851/EU) – !!!!!!!!

• Úprava podmínek plnění povinnosti zpětného odběru (§ 10), včetně stanovení minimální hustoty sběrné sítě, povinnosti zařadit sběrná místa pro odpady z obalů do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a povinnosti informovat spotřebitele o možnostech předcházení vzniku odpadu a negativních dopadech odkládání odpadů mimo místa k tomu určená (prevence tzv. litteringu). !!!
• Možnost určení pověřeného zástupce pro zahraniční osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu v ČR (§ 13a).
• Stanovení povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů tak, aby nedocházelo k nepřiměřené zátěži malých podniků (§ 15a). !!
• Úprava způsobu stanovení výše poplatků za sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů ze strany AOS (§ 21).
• Povinnost pro společnost provádět tzv. ekomodulaci a zveřejňovat vlastnickou strukturu, smlouvy a sazebníky; ekomodulací se rozumí zohlednění dopadu obalu na životní prostředí v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku AOS pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalů, hrazeného osobou uvádějící obal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle zákona o obalech, s tím, že je zohledňována zejména opakovaná použitelnost obalu, jeho recyklovatelnost, obsah nebezpečných látek a požadavky stanovené jinými právními předpisy.
• Podmínky ověřování dat AOS a rozšíření evidenčních povinností AOS (§ 23 a 23a).
• Stanovení způsobu vyrovnání nákladů jednotlivých AOS (§ 21b).
• Úprava koordinace mezi jednotlivými AOS, řízená Ministerstvem životního prostředí (§ 21c).
• Stanovení cílů pro recyklaci a celkové využití odpadu z obalů (příloha č. 3).

Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dále sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, například dalších obalů. Aby byl proces recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit na jednotlivé složky podle jejich materiálového složení, tedy je odkládat v rámci odděleného sběru odpadů.

zdroj: https://www.frantisekelfmark.cz/prace-tzv-obehove-hospodarstvi-jde-do-druheho-cteni-a-do-vyboru-snemovny-navrhl-jsem-prodlouzeni-projednani-o-dvacet-dnu-na-celkem-80-dnu/

Nová legislativa o odpadech posune ČR k oběhovému hospodářství, prodloužení lhůty skládkování by bylo krokem zpět

od webmaster | Úno 3, 2020 | Novinky

Praha, 31. ledna 2020 – Poslanecká sněmovna dnes poslala do druhého čtení novelu zákona o odpadech. Vláda v něm chce zavést povinnost třídit bioodpady i u firem, zvýšit skládkovací poplatek s třídící slevou nebo posunout konec skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030. Piráti návrh jako celek podpořili, upozorňují však, že jeho součástí je problematická část, která posunuje lhůtu k ukončení skládkování. To je v rozporu s evropskými předpisy, z čehož by mohly hrozit České republice sankce od EU. Chtějí proto předložit pozměňovací návrh, který ponechá lhůtu konce skládkování na rok 2024.

Nová legislativa by podle celoevropské shody měla zajistit, aby evropské země používaly odpady především jako druhotné suroviny. Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 milionů korun.

„Jsem rád, že návrh zákona o odpadech přináší zvýšení skládkovacích poplatků a zahrnuje motivační slevu pro obce, které budou zvyšovat třídění. Tuto vládní iniciativu podporuji. Vláda však v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování recyklovatelných a kompostovatelných odpadů do roku 2030,” uvádí pirátský poslanec František Elfmark a dodává: „Každoročně skončí na skládkách až 2,5 milionů tun odpadů, z toho až milion tun je snadno kompostovatelných. Na skládkách tak skončí zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. Přitom máme k dispozici potřebné technologie a také investory, kteří by dokázali zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024.” 

„Ve vládním návrhu zákona zcela chybí nastavení poplatku za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci odpadu, namísto jeho skládkování. V rámci obalového zákona pak navrhujeme implementovat směrnici o omezení jednorázových plastů. Dále vyzývám Ministerstvo životního prostředí, aby přestalo prosazovat řešení recyklace pomocí spalování, kterému říká energetické využití odpadů. Odpad je surovina a tak k němu i musíme přistupovat. Evropa již své surovinové zdroje vyčerpala a ceny prvotních surovin neustále rostou, konceptem cirkulární ekonomiky řeší EU především svoji surovinovou bezpečnost. Velký, a zatím málo využitý, potenciál představuje zpracování bioodpadů. Budeme prosazovat zahrnutí do míry třídění odpadů také domácí kompostování. Jedině tak mohou malé obce dosáhnout zákonem požadovaného limitu 70 procent míry třídění komunálního odpadu,” uvedla předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová.

Konference – Balíček oběhového hospodářství – návrhy zákonů (Senát)

od webmaster | Led 17, 2020 | Novinky

VÝBOR PRO ÚZEMNÍ ROZVOJ, VEŘEJNOU SPRÁVU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SENÁTU PARLAMENTU ČR

Konference  „Balíček oběhového hospodářství – návrhy zákonů“ ve středu dne 15. ledna 2020 od 9:00 hodin  v Jednacím sále Senátu PČR

NÁVRH PROGRAMU:

9:00 hod.      Zahájení konference – předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR Zbyněk Linhart

9:05 hod.      Úvodní slovo – ministr životního prostředí ČR Richard Brabec

9:15 hod.

1. Cíle, principy a změny návrhů zákonů a závazky vyplývající z evropské legislativy včetně termínů:

1. Návrh zákona o odpadech (zástupce předkladatel)
2. Návrh zákona o obalech (zástupce předkladatele)
3. Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (zástupce předkladatele)
4. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákonů o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (zástupce předkladatele)
5. Návrh zákona o zákazu jednorázových plastů (zástupce předkladatele)

10:15 hod.

1. Nové povinnosti a práva vyplývající z návrhu balíčku pro obce a kraje

Současný stav a změny – Stanovisko Svazu měst a obcí ČR

Stanovisko Sdružení místních samospráv ČR

Zkušeností a metodika pomoci obcím

Stanovisko České asociace odpadového hospodářství

– Petr Havelka, výkonný ředitel

Stanovisko Institutu Cirkulární Ekonomiky

Diskuze senátorů, poslanců a dalších přihlášených hostů

11:45 – 12:15 hod. přestávka na občerstvení

12:15 hod.

• Stav a předpoklad vývoje splnění cílů návrhů balíčku v oblasti hospodářství

Stanovisko Hospodářské komory ČR

Stanovisko České asociace oběhového hospodářství

– Miloš Kužvart, ředitel

Stanovisko Svaz průmyslu a dopravy ČR

Stanovisko Agrární komory ČR

Stanovisko Asociace soukromého zemědělství ČR

Stanovisko společnosti Zelený kruh Arnika

Zkušenosti a příklady dobré praxe

Diskuze senátorů, poslanců a dalších přihlášených hostů

13:30 hod.

1. Shrnutí a doporučení

• Jitka Seitlová, moderátorka konference, členka Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR

***

Všechny prezentace, které byly na konferenci najdete ke stažení zde: https://drive.google.com/open?id=1cGWqipViAfRdAPO-7OcF6KTcVYsXhO09

Názor hnutí Duha na vládou schválenou odpadovou legislativu

od webmaster | Pro 11, 2019 | Novinky

Skandál: Vláda odmítla kompostovat bioodpad, místo toho se bude dál skládkovat až do roku 2030

Česko čeká velká odpadková revoluce, vláda dnes schválila novou odpadovou legislativu

od webmaster | Pro 11, 2019 | Novinky

Převzato z tiskové zprávy Ministerstva pro životní prostředí.

Vláda 9. 12. 2019 schválila soubor nové odpadové legislativy čítající nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Nová legislativa přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko tak konečně vykročí na cestu k oběhovému hospodářství.

Nejdůležitějším cílem nové legislativy je především zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025, tzn. za necelých 6 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze z 39 % vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2030 musí být v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více. „Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Navíc odpady představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny, naše životní prostředí a podpoříme nová pracovní místa v recyklačním průmyslu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi hlavní změny obsažené v nových zákonech patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění tzv. systému PAYT, tedy systému, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice. Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pak zavádějí do české legislativy zcela nový princip ekomodulace. Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší cena za jeho využití či odstranění a naopak. Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se tak mohou zlevnit, za ty neekologické firmy zaplatí více. Cílem ekomodulace je motivovat výrobce i dodavatele, aby jejich výrobky plnily ekologické nároky už ve fázi výroby a při jejich balení. Pokud si firmy chtějí udržet konkurenceschopnost, budou se novým pravidlům muset přizpůsobit. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností také přináší do obcí více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách. Občané tak budou mít přehled, kolik recyklace nakoupeného zboží stojí.

Skládkovací poplatek

Klíčovým opatřením ke zvýšení recyklace komunálního odpadu, jejíž cíl stanovila nová evropská legislativa na 65 % v roce 2035, je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun v roce 2030 a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030.

Poplatek za ukládání odpadu na skládky není totožný s poplatkem, který občanům stanovují obce za svoz odpadů. Pokud je v obci stanoven poplatek podle zákona o místních poplatcích, pak je jeho výše dnes maximálně 1000 Kč a s novým odpadovým zákonem by měla být po dohodě se Svazem měst a obcí České republiky maximálně 1200 Kč, protože v současnosti již reálné náklady některých obcí dosahují až této částky.„Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší. Navýšení poplatku nám dlouhodobě doporučuje Evropské komise a OECD,“ upozorňuje ministr Brabec.

Třídění se vyplatí všem – třídicí sleva

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů nebude platit zvýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. To samé platí pro občany.

Třídicí sleva totiž umožní obcím skládkovat odpad zbylý po třídění za nižší cenu, do roku 2025 za současných 500 korun, později až 800 korun v roce 2030. Podmínkou pro uplatnění takové slevy bude ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2020 bude využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 % skla, plastu, papíru, kovů a biologicky rozložitelného komunálního odpadu z celkové produkce komunálních odpadů na území obce, a až 75 % v roce 2027.

„Princip třídicí slevy je poměrně jednoduchý. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nezaplatí na poplatku za uložení odpadů na skládky ani o korunu navíc než dnes. Samozřejmě je to především o obcích, které tak musí své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jak to provedou, je zcela na nich. Pomoci by mohl například PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává zákon jasná pravidla a chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes u nás funguje zhruba v 15 % měst a obcí,“ pokračuje Brabec.

PAYT

V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jaké zvolí cesty, je zcela na nich. Pomoci jim může například tzv. PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává návrh zákon jasná pravidla a obce jej mohou začít široce využívat. Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Zákaz skládkování od roku 2030

Zákaz skládkování určitých druhů odpadů se po dohodě se Svazem měst a obcí ČR i Hospodářskou komorou ČR posouvá z roku 2024 na rok 2030.„Hlavním důvodem pro takovou změnu je nová evropská legislativa, s níž máme být v souladu. Původně se v Evropě očekávalo, že konec skládkování přijde už v roce 2025, proto Česká republika v roce 2014 přijala právní úpravu, která za konec skládkování stanovila rok 2024. Termíny evropské legislativy se ale posunuly, je proto správné je posunout i u nás tak, aby se na významné omezení skládkování mohly obce i podnikatelské subjekty dostatečně připravit. Obce budou muset začít aktivně primárně třídit odpady a odpadové firmy posilovat kapacity na případné dotřídění odpadů a zpracovatelská zařízení na druhotné suroviny,“ upozorňuje ministr.

Povinné třídění textilu

Už od letošního roku funguje celoroční sběr biologicky rozložitelných odpadů, od počátku příštího roku bude možné odevzdávat kuchyňské oleje. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. To jsou významné změny, které usnadní občanům třídění jednotlivých složek svých odpadů. Způsob, jakým budou obce tyto povinnosti zavádět, zůstává stejný, tedy obce mají různé možnosti, ze kterých mohou vybírat. S podporou recyklace pomáhají nejenom obcím dotace z Operačního programu Životní prostředí, které přispívají na systémy sběru a třídění směsných komunálních odpadů, stejně jako povinnosti obcí umožnit svým občanům odkládat další druhy separovaných odpadů.

Ekomodulace

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí tzv. ekomodulaci. Ta nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na celý jejich životní cyklus. Nová regulace tedy bude umožňovat, aby obaly snadno recyklovatelné (například z jednoho druhu materiálu) byly levnější, než obtížně recyklovatelné obaly, například takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (typicky PET lahve s rukávem z PVC).

Podpora nové legislativy

Soubor nové odpadové legislativy podporuje Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace krajů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je výsledkem jednání, která probíhala několik let. Stávající zákon o odpadech je dlouhodobě nevyhovující a za posledních 20 let byl mnohokrát novelizován. „Především je legislativou z 20. století. A my žijeme už o století dál,“ uzavírá ministr Brabec.

„Finální návrh nového zákona o odpadech je výsledkem dohody se všemi klíčovými partnery, vyzdvihnul bych především dohodu se Svazem měst a obcí ČR. Ten je naším klíčovým partnerem, protože obce jsou ze zákona původci komunálního odpadu,“ pokračuje ministr Brabec.

A předseda Svazu měst a obcí František Lukl k tomu už dříve uvedl: “Obce a města se musí připravit na třídění, musí vzniknout recyklační kapacity i nové kapacity pro energetické využití odpadů, musíme odzkoušet nové motivační nástroje pro občany. Proto vítáme, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a posunulo termín konce skládkování a společně jsme se dohodli i na pomalejším navýšení ceny skládkovacího poplatku. Pro nás to znamená více času na přípravu, aniž bychom museli finančně zatěžovat občany navyšováním poplatků za nakládání s odpady.”